Obsah článku
Dva až pět milimetrů. Tak malý je tvor, který právě drancuje evropská města. Invazivní mravenec Tapinoma magnum tvoří kolonie o milionech jedinců, rozkládá chodníky, ničí dětská hřiště a dokáže vyřadit z provozu i elektrickou síť. A běžný postřik na něj vůbec nezabírá.
Kolonie na kilometrech čtverečních
Představte si mraveniště, které se rozprostírá na několika kilometrech čtverečních. Žádná přehledná hromádka hlíny v lese. Spletitý podzemní systém, ve kterém žijí miliony jedinců. Přesně tak funguje Tapinoma magnum — druh původem ze Středomoří, který se usadil v Německu a postupně se šíří dál.
Podle Přírodovědeckého muzea ve Stuttgartu dorůstá tento mravenec pouhých dva až pět milimetrů. Je čistě černý. A pokud ho rozmáčknete, poznáte ho okamžitě — vypouští nepříjemný zápach připomínající žluklé máslo.
Semafory, hřiště, elektrické rozvody
Tapinoma magnum není obyčejný mravenec, který si odnese drobek ze stolu. Tento druh aktivně útočí na lidská obydlí. Rozkládá chodníky. Ničí dětská hřiště. Prolézá semafory.
Nejhorší je ale jeho schopnost způsobit výpadek proudu. Kolonie pronikají do elektrických rozvodů a narušují infrastrukturu. Pro města a obce je to noční můra — škody se násobí a opravy nestíhají.
Evropa čelí i dalším hrozbám, které přicházejí nečekaně. Šéf WHO varuje svět — ebola se šíří rychleji než zdravotníci stíhají reagovat. A právě invazivní druhy hmyzu patří mezi problémy, na které nebyl nikdo připravený.
Funguje i v mrazu, běžný jed ho nezastaví
Co dělá tenhle druh tak nebezpečným? Především jeho odolnost. Zatímco běžní mravenci v chladnějších podmínkách zpomalí nebo přestanou fungovat, Tapinoma magnum zůstává aktivní až do tří stupňů Celsia. Jak informoval server Frankfurter Neue Presse, právě schopnost fungovat v nízkých teplotách mu umožňuje přežít v oblastech, kde by jiné středomořské druhy neuspěly.
A pak je tu problém s hubením. Běžný postřik na něj nefunguje. Vůbec. Kolonie se rozkládá na tak obrovské ploše, že klasické metody nemají šanci zasáhnout celý systém. K likvidaci se musí použít speciální dezinsekční postřiky nebo horká voda — a i tak je úspěch nejistý.
Podobně jako se Evropu sevře tepelná kupole s teplotami o 15 °C nad normálem, i šíření invazivních druhů souvisí s měnícím se klimatem. Teplé zimy umožňují koloniím přežít a expandovat do oblastí, kde by dříve neměly šanci.
Německé obce bijí na poplach
Německé obce už reagují. Apelují na obyvatele, aby jakoukoliv kolonii okamžitě nahlásili. Čím dříve se mraveniště odhalí, tím větší je šance na úspěšný zásah. Odborníci varují, že bez aktivního zásahu se druh bude dál nekontrolovatelně rozšiřovat.
Tapinoma magnum je agresivní a podle odborníků velmi inteligentní druh. Dokáže se přizpůsobit novým podmínkám rychleji než ostatní mravenci. A právě to z něj dělá takového protivníka — nepřizpůsobuje se prostředí, ale prostředí přizpůsobuje sobě.
Co to znamená pro střední Evropu
Pokud se druh usadil v Německu, otázka nezní jestli, ale kdy dorazí dál. Mravenci nevnímají státní hranice. Šíří se podzemím a přepravují se s materiálem — hlínou, sazenicemi, stavebními surovinami.
Pro české obce to znamená jediné: sledovat terén a reagovat rychle. Dva až pět milimetrů — tak málo stačí k tomu, aby se rozpadl chodník nebo zhasl semafor. Někdy právě ta nejmenší stvoření způsobí největší chaos.
Mimochodem — víte, co všechno zvládne kilo soli za 8 Kč? Na tyto mravence ale ani to nestačí.
Setkali jste se s neobvyklým množstvím mravenců u vás doma nebo na zahradě? Podělte se v komentářích — každý postřeh může pomoct.
Zdroje
