Obsah článku
Evropský trh se zemním plynem zaznamenal tento týden nepříjemný rekord: velkoobchodní cena plynu vyšplhala nad 75 eur, tedy přibližně 1 817 Kč za megawatthodinu (MWh), a dostala se tak na nejvyšší hodnotu za více než tři roky. Přichází to v nejméně vhodnou chvíli – zásobníky jsou výrazně méně plné než v předchozích letech a topná sezona se nezadržitelně blíží. Pro domácnosti to může znamenat jedinou věc: zdražování energie.
Proč ceny plynu tak prudce rostou?
Za nynějším zdražením stojí souhra více nepříznivých faktorů najednou. Klíčovou roli hrají geopolitické napětí v oblasti Perského zálivu, konkrétně obnovené střety mezi Spojenými státy a Íránem, které trhy vyděsily možným narušením dodávek. K tomu se přidávají hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, jež obchodníci s komoditami bedlivě sledují a promítají do cen.
Cena takzvaného termínového kontraktu TTF (Title Transfer Facility) – hlavního evropského benchmarku pro ceny plynu – se krátce po středečním otevření obchodů pohybovala těsně pod hranicí 74 eur za MWh s mezidenním nárůstem přes dvě procenta. Přitom ještě v úterý večer překonala 74 eur, což je úroveň naposledy viděná v lednu roku 2023.
Zásobníky jsou nejprázdnější za celou dobu měření
Situaci znepokojivě dokreslují data organizace Gas Infrastructure Europe: k 1. září byly evropské zásobníky plynu naplněny přibližně na 65 procent kapacity. Jde o nejnižší hodnotu pro toto roční období od roku 2011, kdy se tyto údaje vůbec začaly sledovat. Meziročně je to o plných 12 procentních bodů méně než ve stejnou dobu loni.
Aby zásobníky dosáhly do 1. listopadu alespoň 80procentního naplnění – což je cíl stanovený Evropskou unií – bylo by potřeba do nich dopravit zhruba 25 miliard metrů krychlových plynu. To je o devět miliard více, než bylo nutné ve stejném období předchozího roku. Podle německého týdeníku Die Zeit však EU reálně počítá s tím, že se podaří zajistit sotva 14 miliard metrů krychlových.
Co se stane, když přijde tuhá zima?
Právě v tomto bodě vstupuje do hry největší riziko pro domácnosti. Pokud by přišla chladnější zima než obvykle, Evropa by musela razantněji soutěžit s asijskými odběrateli o zkapalněný zemní plyn (LNG) na světových trzích. Větší poptávka při omezené nabídce zákonitě žene ceny nahoru – a tyto výkyvy na velkoobchodních trzích se dříve či později projeví i v sazbách, které platíte vy jako spotřebitelé.
K celkovému zdražování energií přispívá i situace na ropném trhu. Severomořská ropa Brent se dostala nad 95 dolarů za barel, americká lehká ropa WTI rovněž zdražuje. Ceny ropy jsou tak nejvýše od konce července – a zdražující ropa obvykle táhne nahoru i ceny ostatních energií.
Co to konkrétně znamená pro vaši peněženku?
Velkoobchodní ceny a ceny pro domácnosti sice nejsou totéž – mezi nimi stojí dodavatelé, regulační mechanismy a smluvní podmínky –, přesto je vazba mezi nimi zřejmá. Pokud máte plyn za fixní cenu, máte dočasně pokoj. Kdo je ale na variabilním tarifu nebo bude brzy řešit novou smlouvu, měl by situaci sledovat a zvážit, zda se nepoptá po výhodnějším fixu, dokud je čas.
Praktické kroky, které teď mohou pomoci:
- Zkontrolujte svůj tarif – zjistěte, zda jste na fixní nebo variabilní ceně a kdy vám smlouva končí.
- Snižte spotřebu tam, kde to jde – utěsnění oken, správné nastavení termostatu nebo nižší teplota vody jsou drobnosti, které se v součtu projeví.
- Porovnejte dodavatele – trh je otevřený a nabídky se liší; srovnávací kalkulačky ERÚ jsou k tomuto účelu zdarma.
- Nepodceňujte zálohy – pokud vám dodavatel zálohy navýší, berte to jako signál, ne jako chybu v systému.
Výhled: budou ceny dál stoupat?
Analytici upozorňují, že klíčovým faktorem bude vývoj geopolitické situace a samozřejmě počasí. Pokud se napětí v oblasti Perského zálivu uklidní a zima bude mírná, tlak na ceny může polevit. Jenže poloprázdné zásobníky jsou faktem, se kterým se Evropa bude muset vypořádat bez ohledu na to, jak se bude situace dál vyvíjet. Sledujte proto zprávy o zásobách a buďte připraveni jednat, jakmile vaše smlouva o dodávkách plynu bude vyžadovat obnovu.
