Obsah článku
Litr nafty stál ve středu 24. září v průměru 49,53 koruny a pomalu míří k hranici, kterou naposledy překročila v březnu 2022. Zdražování přitom nejede pomalinku – od začátku září přidala nafta přes čtyři koruny. A to nejhorší může teprve přijít: administrativa Donalda Trumpa otevřeně zvažuje zákaz vývozu nafty z USA, který by Evropu – a s ní i česká čerpadla – mohl stát dalších pět až deset korun na litr.
Jak rychle nafta zdražila a kde teď stojí
Ještě 1. září jste za litr nafty zaplatili 45,51 koruny. O necelé čtyři týdny později je to téměř o čtyři koruny víc. Natural 95 na tom byl 24. září o něco lépe – průměrná cena 45,91 koruny ho drží zhruba dvě koruny pod červnovým maximem z roku 2022. Nafta ale na svůj historický rekord dotahuje mnohem rychleji, vyplývá z dat společnosti CCS, která tuzemské ceny paliv sleduje dlouhodobě.
Za zdražováním stojí kombinace faktorů: válečný konflikt na Blízkém východě, probíhající válka na Ukrajině a s tím spojený nedostatek rafinérských kapacit v Evropě. Když Evropa přestala odebírat ruskou ropu a přeorientovala se na dodavatele za Atlantikem, stala se výrazně závislejší na americkém dieselu.
Co Trump zvažuje a proč by to Evropu zasáhlo tvrdě
Prezident Trump dal svůj záměr najevo přímo: „Řekl jsem, ať naftu neposíláme ven. Vyrábíme hodně nafty. Mohlo by to pomoci i ceně benzinu,“ citovala ho BBC. Americké rafinérie patří mezi největší světové vývozce dieselu a středních destilátů – a Evropa na nich závisí víc, než by bylo komfortní.
„Kapacity rafinérií na výrobu pohonných hmot jsou v Evropě nedostatečné. Jejich navýšení není ze dne na den, ale trvá řadu měsíců,“ vysvětlil Ivan Indráček, předseda SČS – Unie nezávislých petrolejářů. Jinými slovy: náhradní zdroj dodávek se nenajde přes noc.
Co zaplatíte navíc, kdyby zákaz prošel
Ekonomové počítají s různými scénáři – a žádný z nich není příjemný. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda to vyčíslil konkrétně: zdražení evropské velkoobchodní ceny dieselu o deset dolarů za barel se promítne přibližně korunou a šedesáti haléři na litr u pumpy. Pokud by americký zákaz vytlačil cenu o 30 až 40 dolarů výš, zaplatíte navíc pět až šest a půl koruny. V napjatějším scénáři – zdražení o 50 až 60 dolarů za barel – by dopad mohl dosáhnout sedmi až deseti korun na litr.
„Litr nafty by tak bezmála dosáhl 60 korun, i přes chystanou regulaci cen,“ upozornil Kovanda. Analytik XTB Jiří Tyleček to potvrzuje: efekt snížené spotřební daně, kterou vláda plánuje od října, by byl v takovém scénáři pravděpodobně kompletně vymazán.
Vládní regulace od října: co přinese a na co nestačí
Česká vláda reaguje na zdražování vlastními nástroji. Od 1. října platí nařízení, které čerpací stanice omezí maximální marži na 2,50 koruny za litr benzinu i nafty. Zároveň se na celý říjen sníží spotřební daň na naftu o 2,35 koruny včetně DPH.
Ministerstvo financí navíc připravuje mimořádnou sektorovou daň pro rafinérie, které podle vlády dosahují nadstandardních marží. „Domácnosti, dopravci, firmy a stát nesou náklady vysokých cen pohonných hmot. Rafinérský sektor naopak dosahuje nadstandardních marží. Je proto přiměřené, aby část těchto mimořádných výnosů pomohla financovat náklady, které krize přinesla spotřebitelům,“ sdělila ministryně financí Alena Schillerová.
Analytik Petr Lajsek ze společnosti Purple Trading ale připomíná riziko: příliš tvrdá regulace nebo mimořádné zdanění by mohly oslabit motivaci rafinérií vyrábět a obchodníků dovážet. Krátkodobé zlevnění by se pak mohlo vykoupit ještě větší zranitelností trhu v budoucnu.
Proč zákaz vývozu uškodí i samotným Američanům
Hlavní analytik CitFin Miroslav Novák upozorňuje na vedlejší efekt, který bývá přehlížený: americké rafinérie by kvůli menšímu odbytu mohly samy snížit výrobu. A protože ropné produkty vznikají společně, znamená to méně nejen nafty, ale i benzinu a leteckého paliva.
„Příliš tvrdé omezení vývozu nafty z USA by tamní rafinérie mohlo přimět ke snížení výroby. Výsledkem by pak mohly být i vyšší ceny benzinu nebo leteckého paliva. Takže nezbývá než doufat, že USA k plošnému zákazu vůbec nepřistoupí,“ napsal Novák. Paradoxně by tedy opatření namířené proti zdražování u amerických pump mohlo ceny ještě zvýšit – a přitom zasáhnout celý svět.
Jedna dobrá zpráva z trhu: rafinerie MOL se vrací do provozu
Uprostřed pochmurných scénářů přichází alespoň jedna pozitivní zpráva. Po více než roce oprav skončily stavební práce na jednotce AV3 v Dunajské rafinerii skupiny MOL. Jednotka byla poškozena požárem na podzim loňského roku – opravy zahrnovaly výměnu železobetonových konstrukcí, osm kilometrů potrubí, sto kilometrů elektrických kabelů a instalaci 27 vysokokapacitních čerpadel. Celková investice dosáhla přibližně 1,2 miliardy korun.
„Dopady války v Íránu a globální energetické krize se již promítly i do našeho regionu. Všichni soupeří o alternativní zdroje, což zvyšuje význam každé spolehlivé zásobovací trasy i každé evropské rafinérské kapacity,“ uvedl Krisztián Pulay, senior viceprezident MOL pro výrobu a rozvoj divize Downstream. Rafinerie nyní zahajuje testovací provoz před návratem na plnou kapacitu – a pro napjatý evropský trh je každá obnovená kapacita dobrá zpráva.
