Obsah článku
Andrej Babiš a jeho hnutí ANO dlouhodobě vévodí volebním modelům, jenže poslední výsledky průzkumů naznačují něco víc než jen udržení pozice lídra. Díky roztříštěnosti opozice a oslabování menšího koaličního partnera se šéf ANO čím dál více přibližuje situaci, o které dlouho jen sní – sestavení vlády s jediným malým partnerem, nebo dokonce vlády jednobarevné.
Koalice Spolu ztrácí dech
Strany, které ještě nedávno tvořily nejsilnější vládní koalici v zemi, dnes bojují o politické přežití. ODS přestala být druhou nejsilnější stranou – ve srovnání se začátkem roku, kdy nad STAN vedla o jeden a půl procentního bodu, nyní za Starosty o více než půl procentního bodu zaostává. Ještě hůře jsou na tom lidovci a TOP 09, kteří se od února pohybují kolem pouhých tří procent. KDU-ČSL nepomohla ani čerstvá generační výměna ve vedení strany.
Paradoxní přitom je, že samotní voliči opozici neodešli jinam – podle volebního modelu agentury Median by čtyři strany vzešlé z původního tábora Spolu (včetně nově vzniklého hnutí Naše Česko) dohromady získaly přes 23 procent. To je prakticky totéž, co koalice Spolu obdržela v loňských sněmovních volbách. Problém tedy není v odlivu voličů, ale v neschopnosti nebo neochotě se spojit a táhnout za jeden provaz.
Motoristé na hraně: malý pokles s velkými důsledky
Klíčový moment pro budoucí rozložení sil ve sněmovně může přijít nečekaně – a to v podobě pádu Motoristů pod pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu. V aktuálním průzkumu průzkumů mají Motoristé sice zaokrouhleně pět procent, jenže při přesnějším pohledu čísla hovoří jinak: před měsícem to bylo 5,02 procenta, nyní 4,96 procenta. Sestupný trend je sice pomalý, ale zřetelný.
Pokud by Motoristé nakonec pětiprocentní laťku nepřeskočili, jejich mandáty by si rozdělily nejsilnější strany. Hnutí ANO by z toho teoreticky získalo přibližně šest poslaneckých křesel navíc – celkem by tak Babiš disponoval zhruba 94 poslanci místo současných 80. To by výrazně změnilo situaci při sestavování vlády: namísto dnešních dvou (či více) koaličních partnerů by mu stačil jediný menší spojenec.
Kdo má věrné voliče? Čísla překvapí
Zajímavé světlo na celou situaci vrhají také data o takzvaném voličském jádru – tedy o podílu příznivců, kteří mají jasno jak v účasti ve volbách, tak ve své straně. U ODS je to 63 procent příznivců, což je po ANO druhý nejlepší výsledek. Starostové si mohou být jisti jen 44 procenty svých voličů a u Pirátů je toto číslo ještě nižší – pouhých 36 procent. Hnutí ANO tak těží nejen z číselné převahy, ale i z výrazně loajálnější základny.
Jak průzkum průzkumů vlastně funguje?
Volební model, ze kterého tato čísla vycházejí, je takzvaný poll of polls – tedy průzkum průzkumů. Do výpočtu vstupují všechny letos zveřejněné volební modely agentur sdružených v profesní organizaci Simar (jde o agentury STEM, NMS, Kantar a Median). Každý průzkum je vážen podle toho, jak je aktuální a jak velký vzorek respondentů zahrnoval. Výsledné preference jsou pak přepočítány na poslanecké mandáty za předpokladu, že rozložení hlasů v jednotlivých krajích bude podobné jako při volbách v roce 2025.
Co z toho plyne pro podzimní komunální volby?
Aktuální průzkumy sice mapují náladu voličů na celostátní úrovni, jejich výsledky se však promítají i do příprav na komunální volby. Hnutí ANO vysílá klíčové tváře do regionů, aby podpořily stranické kandidáty. Opoziční strany naproti tomu řeší především to, jak si udržet – nebo lépe rozšířit – vlastní voličskou základnu, aniž by si navzájem braly hlasy. Zda se jim to povede, ukáží až výsledky u uren.
