Obsah článku
Nafta v Česku stojí průměrně 49,52 koruny za litr a znovu se nebezpečně přibližuje absolutnímu rekordu 49,57 Kč/l, naměřenému 13. března 2022. Benzin je na 45,91 koruny – dražší byl naposledy v létě 2022, kdy jeho cena dosáhla tehdejšího vrcholu 47,97 Kč/l. Jen za jeden týden nafta přidala 1,27 koruny a benzin rovnou 1,62 koruny. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která vývoj cen sleduje od roku 2005.
Premiér Andrej Babiš v této situaci oznámil, že Česká republika na nadcházející Evropské radě vyzve k odložení systému emisních povolenek ETS 2. „Chystám se proto na Evropské radě vyzvat k odložení systému ETS 2, který ještě více zdraží i pohonné hmoty,“ řekl Babiš novinářům. Za hlavní příčinu vysokých cen paliv označil nedostatečné rafinérské kapacity v Evropě a kritizoval, že EU na situaci nereaguje.
Co je ETS 2 a proč by zdražila u pumpy
Emisní povolenky fungují na jednoduchém principu: každá firma, která vypouští CO2, si musí kupovat povolenky za každou vypuštěnou tunu. Čím více emisí, tím vyšší náklady – a tím silnější motivace přecházet na čistší technologie. Stávající systém ETS 1 se týká energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy.
ETS 2 je jeho rozšíření, které by dopadlo přímo na peněženky řidičů a majitelů domů. Nový systém má pokrývat silniční dopravu a vytápění budov, tedy oblasti, kde náklady na emisní povolenky promítnou do cen distributoři paliv a dodavatelé energií. Při plném spuštění by to znamenalo další tlak na zdražení benzinu, nafty i tepla z plynu či topného oleje.
Systém ETS 2 měl původně spustit dříve, ale už jednou byl odložen. Nyní je plánovaný start stanoven na rok 2028. Babiš usiluje o to, aby se tento termín ještě posunul.
Česko není v Bruselu samo, tlačí i Itálie a Polsko
Požadavek na úpravu povolenkového systému není čistě českou iniciativou. Evropská komise již navrhla změny v systému ETS 1 jako reakci na tlak několika vlád – kromě Česka šlo i o Itálii a Polsko. Agentura Reuters přitom připomíná, že samotný systém ETS není hlavní příčinou aktuálního zdražování energií v Evropě, přesto ho mnohé vlády vnímají jako přítěž, které se lze do budoucna vyvarovat.
Česko patří přitom k zemím, kde paliva zdražila nejrychleji – v srpnu poskočila cena nafty o 14,3 %, což je největší nárůst v celé Evropské unii.
Co vláda dělá teď – od října regulace a nižší daň
Dokud se případný odklad ETS 2 vůbec nestane předmětem jednání a rozhodnutí na úrovni EU, řeší Babiš situaci vlastními nástroji. Vláda v pondělí 22. září rozhodla o obnovení regulace cen paliv, která začne platit od 1. října 2026. Ministerstvo financí bude každý den stanovovat maximální ceny odvozené od burzovního průměru, přičemž obchodníkům zůstane regulovaná marže 2,50 koruny za litr.
Současně stát sníží spotřební daň na naftu – u benzinu ke změně nedochází. Navíc přibude mimořádná daň pro rafinérie: stát bude zdaňovat tu část jejich marže, o kterou přesahuje výsledky z loňského roku. Babiš vysvětlil, proč opatření přicházejí až v říjnu: „Musíme se na to technicky připravit, dříve to nebylo možné.“
Podobná opatření zavádí i okolní státy
Česko není se svými kroky výjimkou. Různé formy regulace cen pohonných hmot nebo jejich zdanění v posledních dnech ohlásilo také Německo, Maďarsko, Slovinsko a Chorvatsko. Zdražování paliv je tedy problém, který trápí celý středoevropský region a každá vláda hledá vlastní způsob, jak jeho dopady zmírnit.
Kdy by se případný odklad ETS 2 reálně projevil
Tady je důležité být realistický: i kdyby Evropská rada Babišovu výzvu přijala kladně, nejde o rozhodnutí, které se projeví u pumpy příští týden. ETS 2 je naplánován na rok 2028 – jde tedy o preventivní snahu zastavit zdražení, které teprve přijde, nikoli o lék na současné ceny.
Okamžitou úlevu mají přinést říjnová opatření české vlády. Dlouhodobé zastavení dalšího zdražování přes emisní systém je naopak věc, o které se bude jednat na evropské úrovni – a výsledek není předem jistý.
