Coby Kadima se pro zahraniční média rozhovořil o zážitku, který přežil v roce 1972. Měl jen patnáct let, a když šel ke svému zubaři na složitější zákrok, dostal se do stavu NDE, tedy klinické smrti.
Co ovlivnilo jeho život?
A zatímco jeho tělo bylo mrtvé, on měl tu možnost vidět něco, co jej podle jeho slov ovlivnilo na zbytek života.
Coby popsal prvotní pocity, při kterých si neuvědomoval, že se s ním něco děje.
Vyřizuje si, že seděl v zubařském křesle, anesteziolog ho uspal kvůli zákroku a najednou, z ničeho nic, se mohl zvednout a chodit po místnosti.
Doktor, anesteziolog i sestřička ho ignorovali a když jim cokoli řekl, nevnímali ho. Rozhodl se proto odejít, když se pokusil ale chytit za kliku, ruka jí prošla.
Jeptiška
"V ten moment mi došlo, že se něco děje," řekl Coby. Následně se mu měla zjevit osoba podobná jeptišce. Natahovala k němu ruku a přemlouvala ho, aby šel s ní.
V prvních okamžicích chtěl jít za ní, nakonec ale věděl, že pokud s ní půjde, zemře. "Volal jsem Boha o pomoc. Pomoc! Křičel jsem, "dodává muž.
Všude kolem sebe ale viděl a vnímal i ostré světlo. Dokonce vypověděl, že viděl před sebou celý svůj život od prvních dnů až dosud. Všechny barvy byly jasné a ostré, ale pokud viděl životní období, kdy se zachoval špatně, nebo nebylo příjemné, barvy se ztmavly. Zároveň při tmavých barvách měl pociťovat provinění.
Odpuštění
"Došlo mi, že musím prosit o odpuštění.
Že zde před světlem nestojím jen tak, "je přesvědčen Coby.
V závěru jeho vyprávění dodal, že se mohl dokonce rozhodnout, zda se vrátí k nám na svět, nebo půjde s neznámou bytostí někam jinam, někam, kde přežije jinou budoucnost a nebude muset řešit své hříchy.
"Nakonec jsem se rozhodl vrátit zpět a snažit se napravit ty věci, které jsem pokazil. "Že se vrátil zpět do svého těla a probral se poznal díky bolesti, která ho probudila i přes anestezii.
Světlo které nás provází
Coby věří, že Bůh jako takový není, ale jedná se o silnou energii, o silné světlo, které nás provází. A vlastně i díky tomuto zážitku se nebojí smrti, protože ví, že to není nic, co by bolelo, nebylo to tak děsivé, jak se všude říká.
Ve světě jsou neustále nové a nové případy NDE, kdy lidé čelí svému největšímu strachu a při tom bojují o život. A po probuzení z anestezie se například dozvědí, že skoro zemřeli v určitý moment.
Je toto opravdu něco mezi zemí a nebem, nebo se jedná o určitou reakci mozku na situaci, když se člověk ocitne na hranici mezi životem a smrtí? Jedná se o poslední projekci mozku, nebo naopak opravdu máme možnost o svůj život bojovat a prosit?
