Slyšeli jste už někdy rčení, že "člověk je jen tak dobrý jako jeho nářadí"? Neplatilo to nikdy lepší než v případě kuchyňského nádobí.Obvykle se nadmíru zamýšlíte nad tím, jaké potraviny budete vařit a zda jsou zdravé, ale už málo nad tím, v čem je budete vařit.
Bez ohledu na to, kolik bio potravin nakoupíte nebo kolik zdravých receptů použijete, i to nejlepší jídlo může nevědomky změnit na jed v nesprávných hrncích či pánvích.
Škodlivé hrnce a pánve
Kuchyňské nádoby existují v různých tvarech a velikostech. Neliší se však jen těmito vnějšími znaky, ale i jejich vlivem na vlastnosti potravin. Rozumět tomu, jak ovlivňují kompozici jídla, je důležitou lekcí, kterou by se měl naučit každý odpovědný kuchař.
Navíc, používání nesprávného kuchyňského nádobí nejen změní chuťové vlastnosti jídla, ale může mít katastrofální následky na vaše zdraví. Pojďme se nyní blíže podívat na to, jakým pánvím a hrncem byste se měli vyhýbat.
Keramické hrnce a pánve
Keramické kuchyňské nádoby budí sice hezký estetický dojem, ale také propouštějí do vašeho jídla toxiny. Jsou vyrobeny z různých druhů kovu, který je pak ještě obalen do syntetických polymerů. Ty jsou však měkčí než kovy a vydrží obvykle kratší než 1 rok.
Opakované ohřívání v nich pak urychluje korozi a výskyt rýh. Když se to stane, z povrchu se začne do jídla uvolňovat olovo, které je přidáváno do těchto nátěrů proto, aby zvýšilo jejich odolnost na nárazy a také proto, že poskytuje barevnou uniformitu.
Množství unikání olova závisí na druhu výrobce, avšak pro lidské tělo jsou škodlivé už i poměrně malé dávky olova.
Hliníkové hrnce a pánve
Hliníkové nádoby byly součástí našich kuchyní již po celá desetiletí, během kterých nám nevědomky způsobovaly zdravotní problémy. V dnešní době jsou již sice hliníkové hrnce pokrývány ochranou vrstvou, ale tyto výstelky se postupem času opotřebovávají a umožňují hliníku unikat do našeho jídla.
Hliníkové nádobí je sice levnější, ale škody na vašem zdraví za to opravdu nestojí. Když se hliník dostane do vašeho těla, akumuluje se v mozku, nervech, srdci, plicích a kostech. Nejničivější účinky má hliník na nervové buňky a vede k onemocněním jako Alzheimerova a Parkinsonova choroba, k skleróze multiplex, demenci a dalším poškozením celého nervového systému. Pokud tedy chcete ušetřit peníze, šetřete je někde jinde, ale nikdy ne na hrncích a pánvích, v nichž vaříte.
Měděné hrnce a pánve
Mnozí lidé mají v oblibě měděné kuchyňské nádobí, protože dobře vedou teplo, což umožňuje rychlé a rovnoměrné vaření. Za svou pohodlnost si však ptají i svou cenu. Kousíčky odhalené mědi a toxický nikl z ochranného povlaku se rychle uvolňují do jídla a způsobují různé druhy alergií.
Navíc, vystavení těla velkým dávkám mědi snižuje hladinu zinku a oslabuje tak imunitní systém, narušuje činnost více orgánů a také poškozuje štítnou žlázu. Mědi se proto jako materiálu pro vaše hrnce a pánve raději vyhýbejte.
Teflonové hrnce a pánve
O škodlivosti teflonových pánví a hrnců jste už určitě slyšeli, ale pro jistotu jejich zde uvádíme také, aby se na ně náhodou nepozapomělo. Problém teflonu je to, že pokud se zahřeje nad určitou teplotu, začne do jídla uvolňovat silné karcinogenní. Stačí tak i malá nepozornost a mohou vážně poškodit zdraví vaší rodiny.
Zdravé alternativy hrnců a pánví
Nyní se vám zřejmě vnucuje otázka, že tedy jaké hrnce a pánve používat?
Máme pro vás dobrou zprávu. Existují i zdravé varianty a těmi jsou:
- Litinové - mají podobné vlastnosti proti přilepení se potravin jako teflonové. Dají se vkládat do trouby nebo na gril. Je třeba se však o nich pravidelně starat a natírat jejich jedlým olejem.
- Nerezové z nerezavějící oceli - dobře vypadají, jsou zčásti nelepící, lehčí než litinové, odolné vůči škrábancům nebo loupání povlaku (neboť žádný nemají) a vydrží velmi dlouho.
- Skleněné - podobně jako nerezové, tvrdé sklo je trvanlivý materiál, který nerezaví a do jídla nepropouští téměř nic.
Je třeba si přiznat, že každý druh pánví a hrnců ve větší či menší míře bude uvolňovat k jídlu nějaké ty látky.
Cílem je však toto propouštění minimalizovat nebo omezit na látky, které tělu neškodí - například malé množství železa je oproti mědi nebo olovu neškodné.
