Obsah článku
Veronika Žilková se v podcastu své dcery Agáty Hanychové vrátila k okamžiku, o němž mlčela desetiletí: v 80. letech otěhotněla s oscarovým režisérem Jiřím Menzelem a rozhodla se těhotenství ukončit. V tehdejším Československu to ale nebylo jen její rozhodnutí. O tom, zda žena smí podstoupit interrupci, rozhodovala potratová komise složená z úředníků, kteří ji vůbec neznali.
Půlroční románek a tajemství, které nesla sama
Jejich vztah trval přibližně půl roku. Žilková o něm psala ve vzpomínkové knize Dělte dvěma a mnozí byli překvapeni – ani lidé, kteří její život dlouhodobě sledovali, o románku s Menzelem nevěděli. Když během něj nečekaně otěhotněla, řešila situaci výhradně sama. Menzelovi neřekla nic.
„Vzala jsem to jako svoji vinu a neřekla mu to,“ popsala své tehdejší uvažování v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Obávala se mimo jiné toho, aby slavný režisér nezískal dojem, že se ho skrze dítě snaží přimět k závazku. Rozhodla se proto bez něj – a on o tom roky nevěděl.
Úředníci s razítkem místo vlastního rozhodnutí
Právě tato část příběhu otevřela v podcastu širší téma. Agáta Hanychová nestačila žasnout: „Jakože seděli úředníci, kteří tě neznají, a dali ti razítko na to, jestli můžeš jít na potrat nebo ne?“ Žilková potvrdila, že přesně tak to fungovalo, a upřesnila, že tento systém potratových komisí platil v Československu až do roku 1987.
Komise posuzovaly žádosti žen o umělé přerušení těhotenství a jejich slovo bylo závazné. Žena sama o sobě rozhodovat nemohla – musela svůj případ vysvětlovat lidem, kteří ji vůbec neznali a o jejím životě nevěděli prakticky nic.
Menzel se pravdu dozvěděl až na place
Herečka zachovávala mlčení dlouhá léta. Až při natáčení seriálu Hospoda, kdy už čekala syna Vincenta, se Menzel svěřil s tím, že se obává, že nebude mít pokračovatele rodu. Teprve v ten moment mu Žilková přiznala, že spolu kdysi dítě čekali.
Pro režiséra to byla překvapivá zpráva. Později jí sdělil, že kdyby o těhotenství věděl, věci mohly dopadnout jinak. Žilková toto jeho vyjádření přijala, zároveň ale zůstala u svého: tehdy jednala tak, jak jí to připadalo správné.
Syn Melichar se narodil těžce nemocný
O mnoho let později přineslo mateřství Žilkové úplně jinou bolest. V roce 2007 se jí a tehdejšímu manželovi Martinu Stropnickému narodil syn Melichar. Herečce bylo 45 let a rodina se na dítě těšila. Jenže chlapec přišel na svět s těžkou brániční kýlou, která mu znemožnila správný vývoj plic. Lékaři ho museli po porodu oživovat.
Následovalo osm měsíců mezi nadějí a zoufalstvím. Melichar byl opakovaně křísán – podle Žilkové celkem osmkrát. V listopadu 2007 zemřel.
Slova, která bylo těžké říct nahlas
Žilková o synově smrti promluvila s mimořádnou otevřeností, která mnohé zasáhla. Přiznala, že v určitém okamžiku si přála, aby lékaři nechali přírodu rozhodnout. „Narodil se mrtvý, mně se v zásadě ulevilo, lékaři ho ale vzkřísili a to trápení trvalo ještě dalších osm měsíců,“ řekla. A dodala: „Osmkrát byl křísený, ale měli ho nechat zemřít. Myslím, že tenkrát měla mít poslední slovo příroda. Jenže dnes doktoři zkusí všechno, co jde, musejí. Jenže vlastně ho akorát trápili. A zbytečně.“
Tato slova nepocházela z absence lásky. Popisovala bezvýchodnost situace matky, která sleduje utrpení svého dítěte a nemůže nic změnit.
Proč to vůbec přišlo, neví dodnes
Žilková se nikdy zcela nesmířila s tím, že příčinu synovy vady nezná. Výsledky vyšetření před porodem nic nenaznačovaly. „Jestli jsem snědla nějakou potravinu, v níž bylo něčeho víc, než mělo, nebo jsem byla zrovna někde, kde něco bylo ve vzduchu… Mně se nestal průšvih ve chvíli, kdy jsem otěhotněla, ale v nějakou minutu, kdy se sečetly negativní věci, které poškodily to embryo. A já bych hrozně moc chtěla jednou zjistit proč. Proč vzniká brániční kýla,“ svěřila se herečka.
Pomáhalo jí mimo jiné vědomí, že v podobné bolesti není sama. Ozývali se jí rodiče, kteří také přišli o dítě a kteří věděli, jak taková ztráta vypadá zevnitř.
Co radí dnes
Žilková, která má čtyři dospělé děti, v Agátině podcastu neopomněla zmínit jednu věc, na níž si zakládá: „Je důležitý si ten smutek dopřát.“ A s úsměvem přidala praktickou radu pro nastávající rodiče: „Hlavně nekupovat nic dopředu.“
