Turek nehodu zavinil, trestný čin to ale nebyl! Jak se poslanec vyhnul stíhání a proč to žalobce vidí jinak?

Jan , 05. 10. 2026

Policie uzavřela případ Turkovy červencové nehody: trestný čin se nestal. Státní zástupce přitom poslance označil za primárního viníka. Jak je to možné?

Obsah článku

Policie rozhodla: Filip Turek, poslanec za Motoristé sobě a vládní zmocněnec pro Green Deal, trestně stíhán nebude. Přestože státní zástupce Kamil Švec označil Turka za hlavního viníka červencové srážky s nemocničním vozem u náměstí I. P. Pavlova, kriminalisté případ uzavřeli s tím, že žádný z účastníků nehody trestný čin nespáchal. Klíčovým důvodem je míra zranění druhého řidiče – ta prostě na trestný čin nestačila.

Co se 13. července stalo

Na frekventované křižovatce u náměstí I. P. Pavlova v Praze se 13. července střetlo Turkovo auto s vozem převážejícím zdravotnický materiál. Ze záběrů z místa vyplývá, že Turek těsně před srážkou projížděl kolonou v odbočovacím pruhu – přičemž nemocniční vůz křižovatkou projížděl se zapnutým zvukovým signálem.

Náraz byl prudký. Sanitní vůz se vymrštil do vzduchu, přeletěl několik metrů a skončil na střeše. Skupinu chodců čekajících na přechodu minul o pár metrů. Řidič sanitky utrpěl zranění, která si vyžádala lékařské ošetření – nebyla ale natolik závažná, aby naplnila zákonnou definici „ublížení na zdraví“ ve smyslu trestního zákoníku.

Turek nehodu zavinil, trestný čin to ale nebyl! Jak se poslanec vyhnul stíhání a proč to žalobce vidí jinak?

Proč žalobce viní Turka, ale policie stíhání zastavila

Státní zástupce Kamil Švec ve svém vyjádření, z něhož citoval iRozhlas.cz, popsal Turka jako primárního viníka nehody. Podle žalobce měl Turek dostatek času zareagovat na vozidlo s přednostním právem jízdy stejně jako ostatní řidiči v křižovatce. Jenže jeho pozornost byla soustředěna na průjezd rovně – byť byl v pruhu určeném pro odbočení vlevo.

Žalobce dále upozornil na rychlost: přibližně 50 km/h v místě, kde by přiměřená rychlost pro odbočení vlevo měla být výrazně nižší. Z toho dovozuje, že Turek plánoval pokračovat přímo, nikoli odbočit – a pokud skutečně plánoval jet rovně, porušil dopravní značení.

Přesto policie dospěla k závěru, že trestný čin spáchán nebyl. Prověřovala možné nedbalostní ublížení na zdraví, ale znalecký posudek z oboru zdravotnictví neprokázal, že zranění řidiče sanitky dosáhlo zákonem požadované intenzity. Bez tohoto znaku skutková podstata deliktu není naplněna – a stíhání tak nemá zákonný podklad.

Ohrožení sedmi lidí nestačilo. Proč?

Okolnosti nehody jsou přitom závažné. Nehodu kromě řidiče sanitky přihlíželi dalších šest lidí – chodci na ostrůvku v křižovatce. Celkový počet ohrožených osob tak dosáhl sedmi, což judikatura považuje za „větší počet“. Jenže žalobce sám ve svém vyjádření konstatoval, že ohrožení nebylo „bezprostřední“ v tom smyslu, že by se lidé museli aktivně vyhýbat letícímu vozidlu.

Jinými slovy: vůz je těsně minul, ale ne natolik těsně, aby to zákon hodnotil jako přímé ohrožení. Jde o právní nuanci, která v praxi rozhoduje o tom, zda se případ řeší jako přestupek, nebo jako trestný čin.

Spoluvina řidiče sanitky

Policie nezůstala jen u Turka. Usnesení, z něhož iRozhlas.cz citoval, poukazuje i na řidiče nemocničního vozu: ten prý do křižovatky vjel nepřiměřenou rychlostí. Závěr proto zní, že chybovali oba – každý svým způsobem.

Podle policejního usnesení šlo u obou řidičů o nedbalostní jednání způsobené spíše chvilkovou nepozorností a nepřizpůsobením rychlosti okolnostem, nikoli o hrubé porušení pravidel silničního provozu. To je formulace, která celý incident posunuje z trestněprávní roviny do roviny přestupkové. O vině obou účastníků tak rozhodne přestupkové řízení, ne soud.

Co to znamená pro Turka politicky

Sněmovna se vydáváním Turka k trestnímu stíhání zabývat nebude – případ k ní vůbec nedorazí. Pro poslance to znamená, že se žádné hlasování o jeho imunitě konat nebude. Hrozba trestního postihu ze stolu zmizela, zbývá jen přestupkové řízení, které zpravidla končí pokutou nebo body.

Politická debata ale nekončí. Opozice i část veřejnosti se ptá, zda by stejný případ u běžného řidiče dopadl stejně – nebo zda těsná zákonná hranice mezi přestupkem a trestným činem není v praxi vykládána různě podle toho, kdo za volantem sedí. Na tuto otázku policejní usnesení odpověď neposkytuje.