Obsah článku
Vládní koalice chystá daňové změny, které se dotknou každé peněženky. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) potvrdila, že bez navýšení daní se snižování rozpočtového schodku prostě neobejde – a debatu o konkrétních daních teď otevírají i menší koaliční partneři SPD a Motoristé.
Co přesně se zvažuje zavést nebo zdražit
Ministerstvo financí pracuje s několika konkrétními nápady. Na stole leží zavedení spotřební daně na kratom a HHC – látky, které dosud žádnou spotřební daní zatíženy nejsou. Zároveň se diskutuje o navýšení odvodů z hazardu. Schillerová tato opatření nepovažuje za porušení koaličního slibu nezvyšovat daně: podle ní jde o součást boje se závislostmi a šedou ekonomikou.
Kabinet navíc minulý týden schválil padesátiprocentní sektorovou daň pro rafinerie, vypočítanou z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025. Příčinou je podle Schillerové nestabilita cen pohonných hmot kvůli napětí v Hormuzském průlivu, která státní rozpočet stála jen v říjnu odhadem 1,1 miliardy korun.
Banky, zbrojovky a energetika: přijdou na řadu taky?
ANO si netroufá jen na kratom a hazard. Schillerová naznačila, že strana zvažuje vyšší zdanění zbrojařských firem, energetických společností a bank. Jako argument slouží jejich mimořádně vysoké zisky v posledních letech. „Tyto sektory mají opravdu v posledních letech brutální zisky, absolutně nepřiměřené,“ řekla ministryně. Premiér Andrej Babiš se k tématu vyjadřuje obdobně.
Šéf opoziční ODS Martin Kupka ale varuje, že sektorové daně nefungují tak, jak si vlády představují – zpravidla nevyberou tolik, co se čekalo, a hrozí odliv firem a kapitálu. Podobně to vidí i zástupci KDU-ČSL: první místopředseda Benjamin Činčela upozorňuje, že vyšší daň pro firmu automaticky neznamená nižší cenu pro zákazníka, ale velmi dobře může znamenat vyšší.
Investiční byty: nová daň, ale parametry zatím tají
Schillerová plánuje i daň z investičních bytů. Přesná kritéria – tedy od kolika bytů, nebo od jaké hodnoty majetku – zatím nezveřejnila. „My nechceme jít na počet, my chceme jít na výši zdanění,“ uvedla s tím, že podrobnosti se teprve nastavují.
Oba menší koaliční partneři jsou k tomuto bodu výrazně zdrženlivější než k ostatním návrhům. Lídr Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka upozornil, že taková daň může být snadno obcházena, a vyzval k důkladné debatě o parametrech. SPD se zatím nevyjádřilo jednoznačně ani pro, ani proti.
Jak koalice slibovala a co z toho zbylo
Ještě 13. ledna při žádosti o důvěru zdůrazňoval premiér Babiš, že kabinet nebude zvyšovat daně lidem ani firmám. Stejný závazek skončil i v programovém prohlášení vlády: „Zavazujeme se nezvyšovat žádné daně,“ stojí tam černé na bílém.
Opozice tuhle změnu kurzu tvrdě kritizuje. „Vláda slibovala něco, co nemůže dodržet – a bylo to zřejmé, protože věděla, do čeho jde,“ říká místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). Ještě ostřeji to formuluje šéf Pirátů Zdeněk Hřib: „Prostě podvedli své voliče.“
SPD a Motoristé: ano, ale pozor na výdaje
Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala připouští, že jeho strana i Motoristé budou navrhované daně posuzovat případ od případu. Zároveň nabídl vlastní logiku: v příštím roce má poměr celkových daní vůči HDP díky růstu ekonomiky mírně klesnout. Kabinet by podle Fialy mohl tento prostor využít a daňovou kvótu celkově udržet na stejné úrovni – někde přidat, jinde ubrat.
Macinka ze strany Motoristů zdůrazňuje, že jakékoli zvyšování příjmů státního rozpočtu musí jít ruku v ruce se škrty na výdajové straně. Bez toho je ochota menších koaličních partnerů daně podpořit nejistá.
O kolik jde a kdy se rozhodne
Cílem celého balíčku je snížit navržený schodek státního rozpočtu na rok 2027 o dvacet miliard korun. Kabinet chce mít konkrétní legislativní návrhy hotové do konce letošního roku. Jak přesně budou jednotlivé daně nastaveny a které z nich nakonec projdou sněmovnou, závisí mimo jiné na tom, zda SPD a Motoristé přistoupí na podmínky ANO – nebo si prosadí vlastní úpravy.
