Obsah článku
Zora K. (69) z Klatovska přišla o 650 tisíc korun, které jí postupně vylákal známý z Anglie. Místo toho, aby věc nahlásila policii, zvolila vlastní cestu ke kompenzaci – a začala podvádět jiné lidi. Teď stojí před soudem, kde jí hrozí až osm let vězení.
Jak přišla o vlastní úspory
Příběh Zory K. začal zdánlivě nevinně. Její známý z Anglie ji požádal, zda může na její adresu nechat doručit cennosti a hotovost v přepočtu přes pět milionů korun. Zora souhlasila. Vzápětí jí přišel e-mail s výzvou, aby uhradila poplatek přepravní společnosti – 63 tisíc korun. Zaplatila. Jenže výzvy k platbám nepřestávaly chodit.
„Začaly chodit další výzvy a já platila, až jsem si sama musela půjčit,“ popsala u soudu. Celkem takto přišla o 650 tisíc korun. Peníze nikdy nedorazily, slíbená zásilka neexistovala. Šlo o klasický podvod typu „advance-fee fraud“, při němž oběť platí stále vyšší poplatky za zásilku, která nikdy nepřijde.
Z oběti pachatelkou: pojišťovací záminka z Německa
Místo aby se Zora obrátila na policii, začala přemýšlet, jak získat peníze zpět. Vybavila si – podle vlastních slov – životní a důchodové pojištění uzavřené v Německu. Tvrdila svým obětem, že potřebuje doplatit pojistné, aby jí mohla být pojistka vyplacena. Jenže žádný doklad o takovém pojištění u soudu nepředložila.
Pod touto záminkou se jí podařilo vylákat od jedné ženy (71 let) celkem 2,4 milionu korun a od muže (69 let) dalších 83 tisíc korun. „Přitom si musela být vědoma toho, že je nemá jak vrátit,“ zdůraznila státní zástupkyně Kateřina Peková.
Hájí se tím, že z peněz neměla nic
Zora K. u soudu trvá na tom, že sama z vylákaných peněz nezískala ani korunu. Vše prý poslala do Německa jako „doplatek pojistného“. Její obhajoba tak stojí na tvrzení, že byla sama obětí sofistikovaného podvodu a jednala v bludu.
Jenže soudu nestačí dobrý úmysl bez důkazů. Žádná smlouva, žádná korespondence s pojišťovnou, žádný doklad o platbách do Německa předloženy nebyly. Státní zástupkyně proto obhajobě nevěří a navrhuje přísný trest.
Před soudem nestojí poprvé
Případ u klatovského soudu není první, co Zora K. musí řešit před soudní lavicí. Dříve bylo prokázáno, že stejným způsobem okradla dalších sedm lidí o celkem 1,5 milionu korun. Za tento skutek již obdržela podmíněný trest. Nový případ – s obratem přes 2,4 milionu – je však podstatně závažnější, a proto hrozí nepodmíněný trest odnětí svobody až na osm let.
Koloběh podvodů: oběť se mění v pachatele
Příběh Zory K. ilustruje jev, na který policisté i sociální pracovníci upozorňují stále častěji. Člověk, který byl podveden a cítí křivdu, někdy sáhne po stejných metodách – ať už z beznaděje, nebo s přesvědčením, že si jen „bere zpět to své“. Psychologové tento vzorec označují za jeden z nejnebezpečnějších důsledků podvodů na seniorech: poškozený ztrácí zábrany, protože se cítí být dlužníkem osudu.
Podobných případů přibývá. Senioři jsou terčem podvodů výrazně často – a pokud se jim nepomůže včas, může se z oběti stát nový článek v řetězu. Proto je zásadní, aby starší lidé o každém podezřelém kontaktu mluvili s rodinou nebo rovnou zavolali na policii.
