Obsah článku
Jen čtyři z deseti Čechů si ze své výplaty pravidelně odloží alespoň pětinu. Zbývajících 57 % buď nespoří vůbec, nebo odkládá tak málo, že by je jakýkoli nečekaný výdaj snadno dostal do potíží. Vyplývá to z aktuálního průzkumu zaměřeného na finanční kondici českých domácností, který zároveň ukazuje, že situace se oproti loňskému roku zhoršila.
Hranice 20 % příjmu je přitom mezi finančními poradci považována za základní minimum pro tvorbu smysluplné rezervy. Kdo spoří méně, má nárazník sotva na jednu větší opravu auta nebo nečekaný výpadek příjmu.
Kdo na tom je nejhůř
Z průzkumu vyplývá, že problémy s vycházením se mzdou se netýkají jen nízkopříjmových skupin. Značná část lidí se středními příjmy také hlásí, že jim na konci měsíce zbývá jen velmi málo nebo nic. Výdaje na bydlení, energie a potraviny tvoří dohromady zátěž, které se nelze zbavit škrtáním v zábavě.
Obzvlášť zranitelné jsou domácnosti s jedním příjmem a rodiny s dětmi, kde pravidelné náklady rostou rychleji, než si mnozí stačili přizpůsobit rodinný rozpočet.
Proč je letošní rok horší než ten loňský
Srovnání s předchozím rokem je varující. Podíl lidí, kteří dokážou odkládat alespoň 20 % výplaty, meziročně klesl — a to i přesto, že nominální mzdy v Česku rostly. Reálná kupní síla ale nestačila držet krok s cenami, které se v uplynulých dvou letech výrazně zvýšily zejména u základního zboží a služeb.
Jinými slovy: lidé sice dostávají na účet víc korun, ale za ty koruny toho koupí méně než dřív. Výsledkem je, že konec měsíce bolí i tam, kde dřív nebolel.
Co dělají ti, kterým to vychází
Lidé, kteří pravidelné spoření zvládají, mají zpravidla jedno společné: odkládají peníze hned po výplatě, ne to, co náhodou zbyde. Automatický převod na spořicí účet nebo stavební spoření hned v den příchodu peněz na účet odstraňuje pokušení utratit peníze dřív, než se stihnou „ztratit“ v každodenních výdajích.
Dalším rozdílem je aktivní sledování výdajů. Domácnosti, které tuší, kam jejich peníze mizí, mají výrazně snazší pozici při hledání položek, které jde seříznout bez velkého dopadu na kvalitu života.
Kdy se situace může zlepšit
Ekonomové upozorňují, že zlepšení závisí na vývoji inflace a růstu reálných mezd v příštích měsících. Pokud se nůžky mezi cenami a příjmy alespoň trochu přiblíží, část domácností se může vrátit k lepším spořicím návykům. Zatím ale tato změna nepřišla — a průzkumná čísla to potvrzují.
Pro jednotlivce to bohužel znamená, že čekat na lepší časy není strategie. Kdo chce mít finanční polštář, musí s tím začít za podmínek, které má k dispozici dnes, i kdyby to zpočátku bylo jen pár set korun měsíčně.
Co udělat, když spoříte méně než 20 %
Poradenské zdroje opakovaně doporučují začít realisticky, nikoli ideálně. Lepší pravidelně odkládat 5 % než si vytýčit 20 % a po třech týdnech to vzdát. Cíl pak lze postupně zvyšovat — třeba vždy, když příjem vzroste nebo vypadne jednorázový výdaj.
Pomoci může i revize fixních nákladů: pojistky, předplatná nebo tarify za mobilní data se časem „zabetonují“ v rodinném rozpočtu a přitom bývají první kandidáti na úsporu. Přechod k levnějšímu operátorovi nebo sloučení pojistek u jedné pojišťovny dokáže uvolnit stovky korun bez jakékoli změny životního stylu. U konkrétního nastavení vlastního rozpočtu nebo investičních nástrojů ale doporučujeme poradit se s nezávislým finančním poradcem — každá situace je jiná.
