Obsah článku
Ministryně financí Alena Schillerová stanovila maximální povolenou cenu nafty na 48,58 korun za litr, benzin pak na 45,92 Kč. Od začátku října vláda obnovila cenové stropy pohonných hmot, omezila marže prodejcům a oznámila snížení spotřební daně u nafty. Premiér Andrej Babiš se opatřením chválí. Jenže analytici a zástupci petrolejářů upozorňují, že celý krok je spíš symbolický – a navíc dost pokrytecký.
Co přesně vláda zavedla a co to řidiči přinese
Snížení spotřební daně přinese okamžitý efekt – jenže jen kosmetický. Na některých dálničních pumpách ceny klesly o tři koruny, jinde jen o jednu. Průměrná cena benzinu přitom zůstává o 13 korun za litr vyšší než v lednu, u nafty je to dokonce o 16 korun více. To je stav, ve kterém Schillerová mluví o „výrazné protiinflační pomoci firmám a domácnostem“.
Cenové stropy mají navíc zásadní slabinu: velcí distributoři sice musí ceny u svých čerpacích stanic snížit, ale ztrátu si mohou kompenzovat jinde v řetězci. Předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček upozorňuje, že vláda zvolila politicky motivovanou cestu, která může situaci na domácím trhu spíše zhoršit než vylepšit.
Proč je číslo 50 korun tak důležité
Celá logika vládního zásahu stojí na jednom čísle. Na některých pumpách se nafta už prodávala za 52 korun za litr, a psychologická hranice padesátikorunového litru začala politicky hořet. „Teď všichni křičí, že se to blíží k padesáti nebo jsme na padesáti,“ citoval Babiš vlastní obavy a dal jasně najevo, že mu jde především o to, aby tato hranice nebyla překročena.
Ministerstvo financí celou situaci vysvětluje přetrvávající nestabilitou na Blízkém východě – nenápadně přiznává, že za zdraženou ropou a plynem stojí i kroky Donalda Trumpa, zejména americký útok na Írán, po němž se ceny destabilizovaly. Jenže globální vývoj trhu česká vláda ovlivnit nedokáže, a proto jsou domácí administrativní zásahy nutně omezené.
Co Babiš říkal, když byl v opozici
Tady se věci komplikují. V březnu 2022, kdy nafta zdražila podobně prudce jako dnes, stál Babiš v opozici a Fialovu vládu pranýřoval za nečinnost. Požadoval zastropovat cenu benzinu a nafty na 35 korun za litr a zároveň snížit DPH prodejcům na nulu. Spolu s ním se na jaře 2022 pod poslanecký návrh novely zákona podepsali Alena Schillerová, Karel Havlíček a Jana Mračková Vildumetzová.
Schillerová tehdy argumentovala tím, že drahá paliva přímo zatěžují domácnosti, zdražují dopravu i logistiku a sekundárně se promítají do cen prakticky veškerého zboží. Dnes tatáž ministryně financí oznamuje strop o třináct korun vyšší a označuje ho za výraznou pomoc.
Maďarský odstrašující příklad
Tehdejší radikální návrhy ANO a SPD naštěstí neprošly. Kdyby strop na 35 korunách platil celý rok, státní pokladna by přišla odhadem o 50 miliard korun. A hrozil by tzv. maďarský efekt: Viktor Orbán podobné stropování zavedl a výsledkem byl nedostatek paliv na čerpacích stanicích, protože se prodávat nevyplatilo. Orbánova energetická politika se stala v Evropě odstrašujícím příkladem.
Babiš si tento příklad zřejmě uvědomil – a proto dnes postupuje podobně jako Fialova vláda, jejíž opatření dřív označoval za nedostatečná. K vlastním dřívějším slibům se ale nijak nevrací ani se za ně neomlouvá.
Protiinflační rétorika versus proinflační rozpočet
Schillerová současně prosadila státní rozpočet se schodkem 386 miliard korun. Po vyjednávání s Motoristy a SPD o „úsporách“ nakonec vládní výdaje dokonce vzrostly – o šest miliard na mzdy státních zaměstnanců. Výrazné zvyšování mezd přitom ekonomové označují za proinflační krok, protože stimuluje spotřebu. Stejně působí dynamické zadlužování státu.
Tvrdit v tomto kontextu, že korunový pokles ceny nafty bude „výrazně protiinflační“, působí přinejmenším rozporuplně. Inflaci nepotlačí ani symbolický strop na pumpách, ani jednorázové snížení spotřební daně – to jsou kapky v moři ve srovnání s tím, co vláda dělá na příjmové a výdajové straně rozpočtu.
Co reálně pomůže a kdy
Zásadní obrat v cenách pohonných hmot závisí na jediné věci: vývoji na Blízkém východě a světových trzích s ropou. Česká vláda tam nemá páku. Pokud ceny nafty v příštích týdnech mírně klesnou, půjde o reakci na globální trh – a ne o výsledek Babišových regulací, i kdyby si je premiér připsal k dobru.
Pro řidiče to znamená jedinou jistotu: zdražení o desítky haléřů na litr nikdo administrativně nezastaví, a pokud se situace na Blízkém východě uklidní, ceny spadnou samy od sebe. Vládní strop mezitím drží iluzorní psychologickou hranici – a to je zhruba vše, co nabízí.
