Obsah článku
Za prvních devět měsíců letošního roku prohospodařil stát o 194,5 miliardy korun více, než vybral. Oproti stejnému období loni je schodek vyšší o téměř 41 miliard korun. Vyplývá to z dat ministerstva financí zveřejněných 1. října. A to nejhorší: do konce roku se situace nezlepší – ekonomové počítají s tím, že roční deficit dosáhne plánovaných 310 miliard korun.
Šedesát procent ročního plánu vyčerpáno za tři čtvrtletí
Vláda schválila pro letošní rok schodek ve výši 310 miliard korun – druhý nejvyšší v historii. Po třech čtvrtletích je přitom vyčerpáno přes šedesát procent této částky. Jinými slovy: zbývají tři měsíce roku a stát si může dovolit propadnout ještě o zhruba 115 miliard, aniž by překročil plán.
Pokud se připočtou peníze z evropských fondů, schodek za devět měsíců přesáhne 210 miliard korun – meziročně o 55,8 miliardy více. Tohle číslo ukazuje skutečnou finanční situaci státní kasy bez příspěvku zvenčí.
Příjmy rostou, ale výdaje je předhánějí
Na první pohled to vypadá slibně: příjmy státního rozpočtu se za leden až září zvýšily o téměř 42 miliard korun. Ekonomiku táhne nízká nezaměstnanost a rostoucí mzdy, což posiluje výběr sociálního pojištění – to vzrostlo o 38,8 miliardy. Výnos z DPH přidal dalších 12,1 miliardy.
Jenže výdaje stouply o více než 82 miliard korun. Příjmy tedy rostly zhruba polovičním tempem oproti výdajům. Jak to shrnul hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko: „Samotný hospodářský růst nedokáže vykompenzovat rychlejší růst výdajů.“
Třetina nárůstu výdajů jde na sociální dávky a důchody
Téměř třetina celého meziročního nárůstu výdajů připadá na sociální oblast – a z ní tvoří lví podíl důchody. Výdaje na důchody vzrostly o 17,4 miliardy korun, sociální výdaje celkem o 27,7 miliardy. Vyšší důchody jsou pro seniory potřebnou pomocí, zároveň ale výrazně zatěžují státní kasu.
Obsluha dluhu spolkne 74 miliard ročně
Čím vyšší je státní dluh, tím více stát platí jen za to, že si půjčil. Za prvních devět měsíců letošního roku vydal stát na úroky a obsluhu dluhu 74 miliard korun – meziročně o 6,3 miliardy více. To jsou peníze, které nestojí za žádnou novou silnici, nemocnici ani školku. Jen za minulé dluhy.
Tento efekt se navíc posiluje sám sebou: čím větší je každoroční schodek, tím vyšší je dluh, a tím více stát zaplatí příště na úrocích.
Zmizení windfall tax výsledky zhoršuje
Na meziročním srovnání se podepsal i konec takzvané daně z neočekávaných zisků – windfall tax. Tu platily banky, energetické a petrochemické firmy v době, kdy jim vyletěly zisky do výšin. Loni tyto příjmy do rozpočtu ještě tekly, letos chybí. Jejich výpadek tak statisticky zvyšuje zdánlivý nárůst schodku, i když jde o předem plánovanou změnu.
Ekonomové předpokládají, že výsledný roční schodek skončí zhruba na plánovaných 310 miliardách korun. To nezní jako překvapení, ale je to důležitý signál: stát si půjčuje rok co rok v řádu stovek miliard, a tento dluh jednou někdo zaplatit musí.
Pro běžnou rodinu to zatím nepřináší okamžité zdražení ani přímý výpadek dávek. Ekonomové i politici ale otevřeně mluví o tom, že vyšší daně nebo škrty ve výdajích jsou reálnou možností v příštích letech. Čím déle se konsolidace odkládá, tím bolestivější může být, až přijde.
