Obsah článku
Firmy z holdingu Agrofert obdržely v době, kdy stál Andrej Babiš v čele vlády, celkem přes 6,1 miliardy korun ze státních a evropských zdrojů. Jde o první úplný přehled těchto plateb – dosud nikde veřejně k dispozici. Tabulku získali Piráti od Státního zemědělského intervenčního fondu a hodlají ji odevzdat Úřadu evropského veřejného žalobce jako doplněk trestního oznámení, které podali už v únoru 2026.
Co přehled obsahuje a odkud peníze tekly
Přehled pokrývá období od 13. prosince 2017, kdy nastoupila první Babišova vláda, do 17. prosince 2021, kdy ho ve funkci premiéra vystřídal Petr Fiala. Celková suma 6,1 miliardy korun se skládá ze dvou hlavních toků: Státní zemědělský intervenční fond vyplatil 4,88 miliardy korun, ministerstvo zemědělství pak dalších 1,28 miliardy korun.
Tabulka zahrnuje platby 81 firmám. Nejde jen o ryze zemědělské podniky – na seznamu figurují i Penam, Olma, Kostelecké uzeniny nebo Vodňanská drůbež. Podle pirátského poslance Ivana Bartoše jsou analytici stále ve hře: „Spolu s analytiky dokončujeme další balík podkladů, který kriminalistům co nejdřív zašleme.“
Jak jsou miliardy rozděleny podle druhu podpory
Ne všechny vyplacené peníze jsou si právně rovny. Zhruba 3,3 miliardy korun tvoří evropské nárokové dotace – ty se přiznávají automaticky podle výměry obhospodařované půdy nebo počtu chovaných zvířat. Fond je na základě právní analýzy vymáhat zpět odmítl.
Dalších 579 milionů korun šlo z evropských peněz na konkrétní investiční projekty. Z českého státního rozpočtu pak plynuly investiční dotace ve výši 2,2 miliardy korun. Právě tato část je v centru sporu o střet zájmů a je předmětem soudních tahanic i mezinárodního vyšetřování.
Proč je kauza vůbec sporná – zákon a svěřenské fondy
Zákon o střetu zájmů zakazuje vyplácet dotace firmám, v nichž má člen vlády nebo jím ovládaná osoba alespoň čtvrtinový podíl. Babiš převedl akcie Agrofertu do svěřenských fondů již v roce 2017. Jenže české soudy i Evropská komise dospěly k závěru, že tímto krokem nad holdingem rozhodující vliv neztratil.
V prosinci 2025 Babiš založil nový svěřenský fond RSVP Trust, který měl akcie Agrofertu převzít k 20. únoru 2026. Komise ale letos v září sdělila, že ani toto řešení situaci dostatečně neřeší. Navíc upozornila, že část původního fondu z roku 2017 může být stále aktivní a není zcela jasné, zda do RSVP Trustu přešly skutečně všechny akcie holdingu.
Babiš sám opakovaně odmítá, že by z Agrofertu měl jakýkoliv prospěch. „Agrofert nevlastním, nikdy už vlastnit nebudu a nemám z něj ani žádný prospěch,“ prohlásil letos v září. Podle žebříčku Forbes je přesto sedmým nejbohatším Čechem s odhadovaným majetkem 96 miliard korun.
Co na to Evropská komise a jak reagují české úřady
Evropská komise požádala Česko v září, aby nezasílala k proplacení výdaje na projekty firem napojených na Babiše po jeho návratu do čela vlády. U již schválených projektů požaduje zastavit dotační smlouvy nebo vymáhat peníze zpět. Jako příklad posloužila žádost Kosteleckých uzenin o 3,66 milionu korun na úspory energie.
Komise zároveň pozastavila proplácení části dotací z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova i z fondů určených ke snižování regionálních rozdílů. Mluvčí zemědělského fondu Eva Češpiva upřesnila, že jde přibližně o 76,9 milionu korun. Podle výpočtu z dat fondu přitom mohou firmy Agrofertu kvůli celému sporu přijít až o půl miliardy korun ročně, a to i včetně nárokových dotací.
Kryštof Doležal, právník protikorupční organizace Transparency International, přitom upozorňuje na zásadní mezeru: úřady dosud pro každý případ zvlášť nevyhodnotily, zda se skutečně jedná o střet zájmů. „Soudy v Česku jasně potvrdily, že jsou to právě samy úřady, jejichž úkolem je vyhodnocovat, zda se o střet zájmů jedná, a to pro každý případ zvlášť. To se ale nestalo,“ řekl Doležal.
Kde stojí trestní řízení a kdo ho vede
Piráti podali trestní oznámení kvůli dotacím a veřejným zakázkám Agrofertu v únoru 2026. Případ si jako první převzal Úřad evropského veřejného žalobce, který vyšetřování svěřil Národní centrále proti organizovanému zločinu. Evropská žalobkyně trestní řízení v části týkající se evropských peněz zahájila v květnu 2026.
V srpnu 2026 rozhodlo Nejvyšší státní zastupitelství, že evropský žalobce má prověřovat i tu část oznámení, která se týká národních peněz. Paralelně celou kauzu sleduje i Evropský úřad pro boj proti podvodům. Nyní Piráti připravují další balík podkladů – právě onen kompletní přehled vyplacených 6,1 miliardy – aby trestní řízení co nejvíce podpořili.
Roky 2022–2025 se nesly ve znamení soudních tahanic: úřady odmítaly proplatit sporné investiční dotace, firmy Agrofertu se bránily žalobami, soudy ale postup úřadů opakovaně potvrzovaly. V lednu 2024 vrátila společnost Schrom Farms dotaci 1,6 milionu korun, zároveň ale požadavek napadla u soudu – spor trvá dodnes.
Na podzim 2025 tehdejší ministr zemědělství Marek Výborný z KDU-ČSL avizoval, že stát bude po Agrofertu vymáhat více než sedm miliard korun na dotacích z let 2017 až 2021, a to včetně nárokových podpor. V dubnu 2026 ale SZIF oznámil, že evropské nárokové dotace nakonec vymáhat nebude – právní rozbor mu podle jeho výkladu nedává oporu.
Agrofert je jedním z největších tuzemských konglomerátů: dominuje v zemědělství a potravinářství, je druhou nejvýznamnější skupinou chemického průmyslu a působí i v lesnictví a obnovitelných zdrojích. Zaměstnává zhruba 29 tisíc lidí, z nichž asi 18 tisíc pracuje v Česku. Mimo holding zůstávají v přímém vlastnictví Babiše společnosti SynBiol – vlastnící mimo jiné areál Čapí hnízdo – a investiční skupina Hartenberg Holding.
