Obsah článku
Kdo ještě na jaře počítal s tím, že hypotéky budou do konce roku levnější, musel svá očekávání přehodnotit. Průměrná nabídková sazba u hypoték do 70 % hodnoty nemovitosti vzrostla v srpnu na 5,40 % a podle hypotečního experta Libora Vojty Ostatka z Broker Trust mohou se nabídkové sazby do konce roku znovu vyšplhat přes šest procent – pokud se situace na mezibankovním trhu neuklidní.
Spouštěčem zdražování peněz není jen jeden faktor. Eskalace napětí v okolí Hormuzského průlivu, kde se kříží klíčové ropné trasy, posílila obavy z nové inflační vlny. A tam, kde roste strach z inflace, rostou i úrokové sazby.
Proč Hormuz hýbe českými sazbami
Dražší ropa sama o sobě hypotéky automaticky nezdražuje. Funguje ale jako silný signál pro finanční trhy: inflace i úrokové sazby mohou zůstat vysoko déle, než kdokoli před pár měsíci čekal. A to se okamžitě promítá do ceny peněz na mezibankovním trhu.
Pro české hypotéky jsou klíčové korunové úrokové swapy – od nich se odvíjí cena zdrojů pro delší fixace. Tříleté korunové swapy se na začátku září dostaly na dvouleté maximum. To je přímý důvod, proč nabídkové sazby hypoték zamířily nahoru.
Co udělaly velké centrální banky
Globální měnová politika situaci nezlehčuje. Americký Fed v září zvýšil sazby o čtvrt procentního bodu – poprvé od roku 2023. Japonská centrální banka posunula svou základní sazbu na 1,25 %, což je nejvyšší úroveň za více než tři desetiletí. Přísnější měnová politika světových hráčů se přenáší do ceny peněz všude, Česko nevyjímaje.
O kolik korun přijde domácnost při sazbě šest procent
Čísla jsou výmluvná. U hypotéky šest milionů korun se splatností 30 let vychází při pětiprocentní sazbě měsíční splátka přibližně na 32 200 korun. Při šesti procentech vyskočí téměř na 36 000 korun. Každý další procentní bod tedy spolkne přes tři tisíce korun měsíčně – a to je už citelný zásah do každého rodinného rozpočtu.
Přitom na rostoucí sazby se nabaluje ještě jeden problém: ceny bytů dál rostou. Index dostupnosti bydlení, který poměřuje splátku průměrné hypotéky k čistému příjmu domácnosti, dosáhl v srpnu hodnoty 62,8 % – meziročně o 3,3 procentního bodu výše.
Po rekordním jaru se produkce hypoték začíná ochlazovat. V červenci se objem nových úvěrů ještě těsně udržel nad 40 miliardami korun. Za srpen ale klesl na 34 miliard korun. Vyšší sazby svůj efekt na ochotu lidí si půjčovat zjevně dělají.
Tříletá, nebo pětiletá fixace?
Pro ty, kdo stojí před volbou fixace, přináší Ostatek konkrétní doporučení: automaticky nesahat po nejkratší variantě. Tříletá fixace sice nabízí větší flexibilitu pro případ, že by sazby začaly v horizontu dvou tří let klesat. Za pozornost ale stojí pětiletá fixace – cenový rozdíl oproti tříleté bývá u řady nabídek jen kolem dvou desetin procentního bodu.
Za relativně malý příplatek tak domácnost získá delší jistotu a ochranu před dalším možným zdražením. Zejména pro rodiny s napjatějším rozpočtem, jedním hlavním příjmem nebo menší finanční rezervou může být pětiletá fixace rozumnější volbou. Největším rizikem totiž není samotná výše sazby, ale kombinace vysokého dluhu a závislosti na jediném příjmu.
Čekat na levnější hypotéku se nemusí vyplatit
Kdo odložil koupi nemovitosti s tím, že za rok budou hypotéky levnější, měl by tuto strategii dobře zvážit. I kdyby sazby skutečně klesly, část případné úspory na splátce může vymazat další růst cen nemovitostí. V příštím roce budou podle experta hypoteční sazby kopírovat především vývoj inflace – a na výrazně levnější úvěry si zřejmě počkáme déle, než většina lidí doufá.
