Obsah článku
Alena Schillerová, kterou ANO nominuje na post ministryně financí, v přímém přenosu připustila něco, co politici většinou říkají jen velmi neradi: daně v Česku porostou. Její slova nezazněla jako vzdálená hrozba – řeč je o konkrétních krocích, které má nová vláda Andreje Babiše řešit v nadcházejících měsících. Pro domácnosti to není dobrá zpráva, zvláště po letech, kdy ceny energií, potravin i bydlení výrazně přidaly na váze rodinným výdajům.
Co přesně Schillerová řekla
Schillerová se k tématu vyjádřila ve veřejnoprávní televizi. Neuhnula a přiznala, že stávající stav veřejných financí neumožňuje vládě udělat svůj program bez úprav na příjmové straně státního rozpočtu. Jinými slovy: samotné škrty ve výdajích nestačí a část peněz si stát bude muset zajistit přes vyšší daňové příjmy.
Její vystoupení okamžitě vyvolalo ostrý spor s dosavadním ministrem financí Zbyňkem Stanjurou z ODS, který označil část jejích tvrzení o stavu veřejných financí za nepravdivé. Schillerová mu naopak vytkla, že s čísly pracoval nekorektně. Výměna argumentů ukázala, jak zásadně se obě strany liší v pohledu na to, v jakém stavu Babiš vládu přebírá.
Které daně se mohou zvýšit
Schillerová konkrétní výčet daní, jichž by se změny týkaly, v televizním vystoupení přímo neodkryla. Z kontextu jejích dřívějších vyjádření i z programu ANO ale vyplývá, že se diskuse soustředí zejména na oblast majetkových daní a potenciálně na úpravy daně z příjmů právnických osob. Přímé zvyšování DPH nebo daně z příjmů fyzických osob strana opakovaně odmítala – to ale neznamená, že se situace nemůže změnit, pokud se ukáže, že schodek státního rozpočtu je hlubší, než se čekalo.
Stanjura před odchodem z funkce upozorňoval, že deficit veřejných financí zůstává strukturálně vysoký a bez systémového řešení na příjmové straně bude obtížné plnit závazky vůči EU ohledně konsolidace. To je tlak, který nová vládní garnitura nemůže ignorovat.
Spor o čísla: kdo má pravdu?
Klíčový střet Schillerové a Stanjury se točil kolem toho, jak je na tom státní rozpočet reálně. Stanjura trvá na tom, že jeho ministerstvo hospodařilo odpovědně a čísla, která Schillerová v televizi prezentovala, jsou zkreslená. Schillerová ho naopak obvinila z toho, že skutečný stav financí zakrýval a že ona nyní musí přebírat horší situaci, než jaká byla veřejně komunikována.
Tento spor není jen politickým handrkováním – pro běžné lidi má praktický dopad. Pokud jsou veřejné finance skutečně v horším stavu, než ukazovala dosavadní čísla, tlak na zvýšení daní nebo omezení výdajů bude silnější a rychlejší.
Co to znamená pro váš rozpočet
Přestože konkrétní parametry daňových změn zatím nejsou na stole, samotné přiznání kandidátky na ministryni financí, že se zdanění zvýší, je signálem, který stojí za pozornost. Domácnosti, které teprve teď začínají dýchat po inflační vlně posledních let, se možná budou muset připravit na to, že stát si část úlevy zase vezme zpět – tentokrát přes daně.
Prakticky to může znamenat cokoliv od vyšších odvodů na sociální pojištění přes úpravy daňových slev až po zvýšení daně z nemovitostí, která se loni výrazně zdražila a jejíž sazby si nově mohou upravovat obce samy. Kdy a v jaké podobě změny přijdou, ukáží až konkrétní vládní návrhy – ty by podle harmonogramu měly přicházet v druhé polovině roku 2025.
Kdy se to čtenáře reálně dotkne
Nová vláda by měla sestavit první řádný rozpočet na rok 2026. Právě v tomto dokumentu se nejpozději ukáže, zda Schillerové slova přejdou v činy, a v jakém rozsahu. Do té doby je pravděpodobné, že přibydou dílčí legislativní návrhy, které budou předznamenávat, jakým směrem se fiskální politika vydá.
Pro domácnosti je tato chvíle dobrým momentem zkontrolovat vlastní finance: zda mají úspory na neočekávané výdaje, jak jsou nastaveny jejich fixace hypoték či jiné závazky vázané na státní politiku. Konkrétní rady k tomu, jak se na daňové změny připravit, dává smysl hledat u účetního nebo daňového poradce – vláda sama zatím zveřejnila jen záměry, ne čísla.
