Obsah článku
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v neděli 27. září v pořadu Nedělní debata České televize otevřeně přiznala, že vláda se zvýšení některých daní nevyhne. „Myslím si, že se zvýšení některých daní nevyhneme, to říkám otevřeně,“ řekla Schillerová. To je přitom přímý rozpor s tím, co vládní koalice ANO, SPD a Motoristů slíbila v programovém prohlášení: „Zavazujeme se nezvyšovat žádné daně.“
Které daně půjdou nahoru jako první
Na prvním místě Schillerová zmínila spotřební daň a tzv. rafinérskou daň, tedy sektorové zdanění rafinerií, jejichž zisky podle ní nebývale vzrostly. „Máme rafinérskou, chystám některé další, protože máme oblasti, kde se nebývalým způsobem zvedal zisk,“ vysvětlila ministryně. Legislativu chce připravit tak, aby byla účinná zhruba od poloviny roku 2027.
Na pořadu je také zdanění návykových a škodlivých látek – konkrétně zmínila kratom, nikotinové sáčky a výrobky s HHC. Tady vláda cílí jak na zdravotní rizika, tak na nový zdroj příjmů do státního rozpočtu.
Investiční byty: kdo by platil víc
Jednou z diskutovaných novinek je zvýšení daně z nemovitosti pro majitele investičních bytů. Schillerová pracuje s modelem, kde by se stanovila určitá hranice – odpovídající součtu daně z nemovitosti u většího počtu bytů – a nad tuto hranici by se daň zvýšila. „Pracuji s několika scénáři a nebudu teď házet s čísly,“ upřesnila.
Důležitý detail: případné výnosy z tohoto zdanění by nešly obcím, ale přímo do státního rozpočtu. Exministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) k tomu ale upozornil, že aby to bylo pro státní kasu opravdu významné, muselo by to přinést desítky miliard – a daň by se musela zvýšit mnohonásobně. Jinak jde jen o symbolický krok.
Komentátoři z řad čtenářů i odborníků navíc upozorňují na praktický efekt: majitelé investičních bytů zvýšené náklady pravděpodobně přenesou do nájmů. Nájemníci by tak mohli zaplatit víc, i když daňová povinnost formálně dopadne na pronajímatele.
DPH Schillerová nechce, přestože je „lákavé“
Zvýšení daně z přidané hodnoty ministryně označila za lákavé a rychlé řešení – jeden procentní bod základní sazby by státu přinesl 24 miliard korun – ale zároveň za problematické. DPH se totiž dotýká prakticky každého nákupu a její růst by pocítila každá domácnost okamžitě. Ke zvýšení DPH se proto vláda zatím nechystá.
Stejně tak Schillerová odmítla návrat k superhrubé mzdě, která byla zrušena v roce 2021. Přestože jde o účinný nástroj zvyšování daňového zatížení zaměstnanců, ministryně ho nepovažuje za správné řešení a ke svému tehdejšímu rozhodnutí o zrušení se nehodlá vracet.
20 miliard: polovina z daní, polovina ze škrtů
Schillerová odhaduje, že kombinací vyšších příjmů a nižších výdajů lze v rozpočtu ušetřit 20 miliard korun, možná i více. Zhruba polovinu – tedy přibližně 10 miliard – by mělo přinést právě zvýšení daní, druhou polovinu škrty na straně výdajů.
Státní rozpočet na rok 2027 přitom počítá s příjmy 2 199 miliard korun, výdaji 2 585 miliard a schodkem 386 miliard korun. Ten odpovídá 3,5 procenta HDP, přičemž vláda slibovala dostat deficit pod tři procenta.
Stanjura: 20 miliard nestačí, zbývá ještě 140
Exministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že změna daňového mixu má v současné situaci smysl. Plán Schillerové ale označil za nedostatečný. „Jestli potřebujete konsolidovat 150 miliard a deset dáte na straně příjmů, tak vám zbývá 140 miliard na škrty,“ řekl Stanjura. Jinak řečeno: i kdyby vládě vyšlo vše, co plánuje, problém deficitu zůstane z velké části nevyřešen.
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek je v tomto ohledu ještě přímočařejší: „Neumím si představit, že ten problém v rozsahu, který dnes je, se dá vyléčit bez nějakého navýšení daní. Musíme začít u toho, že snížíme tlak na zvyšování výdajů, jinak si nepomůžeme.“
Energie: zdražování sledují, zastropování nevylučují
Vedle daní vláda sleduje také vývoj cen energií. Ministryně Schillerová zmínila, že ministr průmyslu ceny elektřiny a plynu sleduje „na denní bázi“ a zastropování cen nevylučuje. Rozhodnutí závisí na vývoji trhu.
Stanjura ale varoval, že jakýkoliv vládní zásah ceny ve skutečnosti nesníží – jen přesune náklady do státního rozpočtu, tedy opět na daňové poplatníky. „K žádnému zlevnění energií nedojde zásahem české vlády. Maximálně se některé poplatky přesunou do státního rozpočtu,“ řekl.
Co to znamená pro vaši peněženku
Spotřební daň se promítá do cen pohonných hmot, alkoholu a tabákových výrobků – její zvýšení tedy pocítíte přímo u pumpy nebo v obchodě. Sektorové zdanění rafinerií může zdražit naftu a benzin nepřímo. Nové daně na kratom, nikotinové sáčky a HHC se dotknou jen konkrétních skupin spotřebitelů.
Zdanění investičních bytů se vás jako nájemníka dotkne pravděpodobně přes vyšší nájem, jako majitele bytu pak přímo přes daňový výměr. Schillerová zatím nezveřejnila konkrétní čísla ani termíny – legislativu chce mít připravenou tak, aby byla účinná přibližně od poloviny roku 2027.
