Obsah článku
Opoziční ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09 podaly 25. září 2026 návrh na svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, na které chce opozice vyslovit nedůvěru vládě Andreje Babiše. Pod návrh se podepsalo všech 92 poslanců těchto stran. Předseda Sněmovny Tomio Okamura musí schůzi svolat neprodleně – hlasování se tak odehraje ještě v příštím týdnu, krátce před říjnovými komunálními a senátními volbami.
Proč opozice jedná právě teď
Opozice označuje hned několik zásadních důvodů. Prvním je návrh státního rozpočtu s druhým nejvyšším schodkem v celé historii samostatného Česka. Dalším jsou opakované výtky vůči premiérovu nevyřešenému střetu zájmů a to, co opoziční lídři popisují jako tlak vlády na nezávislé soudy, ústavní instituce, neziskový sektor a média.
Šéf ODS Martin Kupka to před odevzdáním podpisů vyjádřil bez obalu: vláda podle něj mění charakter republiky k horšímu a on osobně chce zabránit tomu, aby se Česko proměnilo v to, čemu říká „Babišistán“. Kupka zdůraznil, že návrh není prázdné gesto – jde o obranu odpovědného hospodaření i lidí, kteří mají právo na lepší správu věcí veřejných.
Co na to lídři ostatních opozičních stran
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib byl přímočarý: vláda podle něj buď neví, co dělá, nebo jedná účelově – v každém případě objektivně zhoršuje lidem život. Zmínil i konkrétní porušení předvolebních slibů, například Babišův slib levnějších hypoték. „Prožírá budoucnost této země, aby Andrej Babiš mohl zase rozdat populistické dárečky,“ řekl Hřib.
Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel a předseda STAN Vít Rakušan shodně mluvili o hazardování s národní bezpečností. Havel přitom adresoval vzkaz přímo Motoristům – ti sice v koalici slibovali, že Babiše pohlídají, přesto zvedli ruku pro rozpočet se schodkem, který nemá v české historii skoro precedent. „Dáváme jim příležitost chytit se za vlastní svědomí,“ vzkázal.
Rakušan obhajoval i načasování těsně před volbami. Podle něj jde naopak o výhodu: voliči uvidí, jak se každý poslanec zachová.
Kolik hlasů opozice potřebuje a kolik jich má
Aby Sněmovna vyslovila vládě nedůvěru, musí pro ni hlasovat nejméně 101 poslanců ze 200. Vládní koalice ANO, SPD, Motoristé sobě a jejich partneři drží dohromady 108 mandátů. Opozice má 92 podpisů pod návrhem – k úspěchu tedy schází minimálně devět hlasů navíc.
Předseda lidovců Jan Grolich otevřeně přiznal, že návrh neočekává, že projde. Důležité je podle něj něco jiného: každý vládní poslanec dostane příležitost říct nahlas, zda mu nevadí, že vláda podle Grolicha otevřeně lže. Pozornost se soustředí na to, zda někteří koaliční poslanci hlasování vynechají nebo se zdrží.
Jediný úspěšný případ za 33 let
Hlasování o nedůvěře není v české politice žádnou novinkou, úspěch ale patří spíše k výjimkám. Od vzniku samostatné České republiky se podobné hlasování konalo celkem 21krát – a jen jednou dopadlo pro vládu fatálně. V roce 2009 Sněmovna sesadila kabinet premiéra Mirka Topolánka z ODS, a to v nejméně vhodný okamžik – právě tehdy Česko předsedalo Evropské unii.
Babišova nynější vláda přitom přežila první pokus o odvolání už počátkem února 2026, pouhých 20 dní po tom, co získala důvěru. Tehdy byl spouštěčem spor mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, který odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí. Výsledek hlasování vládní koalici nijak nepřekvapil.
Co to znamená pro voliče před říjnovými volbami
Mimořádná schůze přijde v době, kdy si miliony Čechů vybírají zastupitele a nové senátory. Výsledek hlasování o nedůvěře pravděpodobně nezmění složení vlády – ale může výrazně ovlivnit, jak jednotliví politici vysvětlují svůj hlas voličům v předvolební kampani. Opoziční strany to zřejmě dobře vědí a svůj krok načasovaly vědomě.
Sledovat bude stát za to zejména chování poslanců Motoristů sobě. Ti vstupovali do koaliční smlouvy s příslibem, že budou hlídat výdaje a zabrání růstu deficitu. Jak se zachovají při hlasování o vládě, jejíž rozpočet tento slib nesplnil, bude jednou z nejzajímavějších otázek nadcházejících dní.
