Obsah článku
Poslanecká sněmovna 24. září prošla prvním čtením koaličního návrhu, který by zmrazil platy prezidenta, členů vlády a zákonodárců až do konce roku 2030. Jenže hned v úvodu schůze padlo do očí něco jiného: mezi přítomnými nebyl Andrej Babiš, jeden ze tří předkladatelů novely. Stejně tak chyběl vicepremiér a šéf Motoristů Petr Macinka. Třetí z předkladatelů, Tomio Okamura, byl přítomen jako předseda Sněmovny.
Schůze začala bez usnášeníschopnosti
V devět ráno, kdy mělo jednání začít, nestačil počet přihlášených poslanců ani k usnášeníschopnosti — k hlasování jich musí být v sále minimálně 67, v úvodu schůze ale sedělo jen zhruba šest desítek. Jednání se proto rozjelo se zpožděním.
Pirátský předseda Zdeněk Hřib toho nenechal bez komentáře. „Zkuste aspoň, když si svoláte mimořádnou schůzi, sem dorazit včas,“ vzkázal koaličním poslancům. „Nevymlouvejte se, že to nešlo, že vám pes snědl domácí úkol, že byly kurděje venku,“ dodal.
Předseda STAN Vít Rakušan mezitím vybídl koalici, aby mimořádné schůze svolávala kvůli skutečně mimořádným věcem — například aktuální bezpečnostní situaci a hrozbě hybridních útoků z Ruska.
Co novela přesně navrhuje
Návrh podali poslanci ANO, SPD a Motoristů loni v listopadu, hned na začátku nového volebního období. Platová základna by podle něj zůstala zmrazená na loňské úrovni až do konce roku 2030 — celých pět let. Bez přijetí novely by se totiž platy vrcholných politiků příští rok automaticky zvedly o pět procent.
Co by to znamenalo v korunách? Prezident by poprvé pobíral přes 400 000 korun měsíčně. Předsedové parlamentních komor a vlády by si polepšili o 15 400 korun na 324 100 korun. Řadový poslanec by přidal 5 700 korun a dosáhl by na 120 700 korun měsíčně. Podle propočtů předsedy Sněmovny Okamury by úspora na poslancích příští rok činila zhruba 16,1 milionu korun, se Senátem pak kolem 25 milionů korun.
Opozice říká: populismus před volbami
Čtveřice opozičních frakcí — STAN, ODS, KDU-ČSL a TOP 09 — vetovaly zrychlené schvalování. Novela tak míří do rozpočtového a ústavně-právního výboru a do konce letošního roku zřejmě účinná nebude. Původně přitom měla platit již od letošního ledna.
Předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová to nazvala rovnou: „Návrh na zmrazení platů politiků je pouze populistickým gestem.“ Opozice přitom poukazuje na to, že po skončení zmrazení v roce 2030 by platy zákonodárců mohly skokově vzrůst přibližně o 30 procent — a koalice zatím neřekla, jak by takový skok řešila. Na tutéž otázku se ptala i předsedkyně pirátského klubu Olga Richterová.
Šéf lidoveckých poslanců Marian Jurečka upozornil na tentýž problém ještě před hlasováním. Zmrazení platů na pět let sice vypadá úsporně, skokové dorovnání po roce 2030 by ale mohlo být větší dírou v rozpočtu než průběžné každoroční navyšování.
Co navrhuje opozice místo zmrazení
Opoziční strany nepřišly s prázdnou. Poslanci STAN a Pirátů chtějí snížit cestovní náhrady zákonodárců přibližně o dvě pětiny. Návrh hnutí STAN počítá navíc se zmrazením platů na letošní — nikoli loňské — úrovni. Zdeněk Hřib pak přišel s neobvyklým mechanismem: platy členů vlády a vládních poslanců by se odvíjely od výše schodku státního rozpočtu v poměru k HDP a mohly by se pohybovat až o 30 procent nahoru i dolů.
Soudci do novely nespadají
Předloha se týká prezidenta, zákonodárců a členů vlády, ale soudce záměrně vynechává. Ti si svá platová pravidla v minulosti opakovaně obhájili přímo u Ústavního soudu, takže koalice je do hry raději nezahrnula.
Loni přitom stály platy všech představitelů státní moci — včetně soudců — celkem 7,5 miliardy korun, o 516 milionů víc než rok předtím. Lví podíl šel na soudce: 6,85 miliardy. Platy poslanců vyšly na 304,4 milionu korun, letos má Sněmovna na poslanecké platy vyčleněno 338 milionů.
Co bude dál a kdy se rozhodne
Novela teď čeká na projednání ve dvou výborech. Koalice chtěla prosadit schválení už v prvním čtení, opozice to zablokovala. Reálné přijetí se tak posouvá nejdříve na příští rok — přičemž původní záměr byl, aby zákon platil zpětně od ledna 2026. Čím déle se schvalování táhne, tím větší je pravděpodobnost, že platy politiků mezitím o těch pět procent přece jen porostou.
Část opozice otevřeně říká, že načasování těsně před říjnovými komunálními a senátními volbami není náhoda a že jde spíš o politické gesto než o skutečnou reformu systému odměňování.
