Obsah článku
Trojnásobná máma Veronika šla na porodní sál s radostí – čekala třetí dcerku a těhotenství proběhlo bez jediného varování. Z krásného dne se ale během několika minut stal boj o přežití. A ten boj neskončil ani po propuštění domů. Dnes zápolí o zdraví zároveň malá Viktorie, které říkají Viky, i sama Veronika.
Porod, který málem nepřežily obě
Poslední den roku 2021 měl být pro rodinu slavnostní. Jenže lékaři, kteří trvali na přirozeném porodu, museli v průběhu rychle změnit plán. Stav miminka se zhoršoval tak rychle, že Veroniku převezli na akutní císařský řez. „Najednou mě vezli na sál, přístroje pípaly, personál pobíhal sem a tam a já věděla, že se děje něco vážného,“ vzpomíná Veronika.
Viktorka se narodila bez pláče. Veronika ji přirovnala k malému černému balonku – lékaři ji okamžitě odnesli ze sálu. Ve chvíli, kdy maminka nevěděla, co se s dcerou děje, začala ztrácet vědomí. Jedna věta se jí vryla do paměti natrvalo: „Doneste miminko mamince, ať si na něj stihne sáhnout.“ Obě nakonec přežily, ale co se na sále přesně stalo, Veronika dodnes neví.
Viky se zpočátku vyvíjela jako každé jiné miminko
Po propuštění z nemocnice nevzbuzovala Viktorka žádné obavy. Lezla po čtyřech, zkoušela se sednout, smála se a hrála si s hračkami. Rodiče si vydechli – zdálo se, že dramatický start za sebou holčička nechala.
Zlom přišel po jednom z povinných očkování. Viky začala postupně zapomínat věci, které už uměla. Přestala povídat, ztratila zájem o hračky, dovednosti, které zvládala, se vytrácely jedna po druhé. Rodinný lékař rodiče nejprve uklidňoval tím, že každé dítě se vyvíjí vlastním tempem. Veronika ale tušila, že jde o něco víc.
Změny na mozku, ale stále žádná definitivní odpověď
Veronika si vymohla neurologické vyšetření a magnetickou rezonanci. Ta u Viky odhalila změny na mozku. Začalo se hovořit o možné dětské mozkové obrně, ale definitivní diagnóza rodině dodnes chybí. Genetická vyšetření nevyšla jako příčina, koloběh dalších testů a konzultací ale pokračuje.
Zanedlouho oslaví Viky páté narozeniny. Nechodí, nemluví a nedokáže sdělit ani to, jestli ji něco bolí nebo co potřebuje. Rodina o ni pečuje bez přestávky – celý den, každý den. Vedle toho vychovávají ještě dvě starší dcery a bez pomoci Veroničiných rodičů, kteří se starším dětem věnují, by zvládání každodenního provozu bylo skoro nemyslitelné.
Terapie kmenovými buňkami přinesla první záblesk naděje
Mezi všemi rehabilitacemi – fyzioterapií, ergoterapií, neurorehabilitacemi – přinesla rodině největší naději terapie kmenovými buňkami. Po první aplikaci si Viky dokázala sama sednout. Po druhé začala znovu lézt po čtyřech. Pro rodiče, kteří sledovali, jak dcera dovednosti ztrácí, to bylo něco neskutečného.
Jenže terapie musí být pravidelně opakována přibližně každé tři měsíce a jedna aplikace stojí kolem 180 000 korun. To je částka, která rodinu zatěžuje enormně – zvláště v situaci, kdy péče o Viky je fyzicky i finančně náročná každý jediný den.
Pak přišla rána, kterou nikdo nečekal – nádor u Veroniky
Jako by nestačilo bojovat za dcerku, lékaři objevili nádor na mozku i u samotné Veroniky. Prodělala operaci a následnou radioterapii. Trpí silnými bolestmi hlavy a páteře a každý den žije s otázkou, zda se nádor nevrátí. Jsou chvíle, kdy nemá sílu vstát z postele – přesto vstane. Kvůli Viky, ale také kvůli svým dvěma starším dcerám, které maminku potřebují stejně tak.
Rodina se tak ocitla ve dvojím boji najednou: nemocné dítě bez diagnózy a nemocná máma, jejíž zdraví zůstává nejisté. To vše při péči o tři dcery a hledání peněz na léčbu, která Viky posouvá kupředu.
Kdo chce přispět na terapie pro malou Viky, může tak učinit prostřednictvím sbírky na platformě Donio – stačí zadat „Pomoc pro Vikinku“. Jakákoli částka se počítá a každá aplikace kmenových buněk, kterou se podaří zaplatit, může holčičce vrátit další kousek světa, který jí zatím schází.
