Obsah článku
Jedno z dětí skončilo se šicí jehlou zarostlou v lýtku, ostatní měly neléčené zlomeniny rukou. Pražská matka, jejíž čtyři děti prožily podle obžaloby devět let fyzického i psychického trýznění, se 21. září 2026 poprvé ocitla před soudním senátem pražského Městského soudu. Hrozí jí až 12 let vězení.
Devět let v utajení: jak týrání probíhalo
Státní zástupkyně Jana Murínová popsala, že žena dětem ubližovala nejpozději od roku 2014 až do září 2023. Za tu dobu stihla způsobit újmu, která u dětí vyústila v syndrom týraného dítěte a posttraumatické poruchy. Těžké zdravotní následky se projevily především na zlomeninách rukou, jež zůstávaly dlouho bez odborné péče.
Případ vyšel najevo takřka náhodou: záchranáři odvezli jedno z dětí do nemocnice kvůli akutnímu zranění, které matka vysvětlovala epileptickým záchvatem. Lékaři ale při vyšetření objevili řadu starých, již zhojených zlomenin, o nichž nikdo nevěděl. Tehdy se roztočilo celé vyšetřování.
Vysvětlení, která nevydržela
Matka měla pro každé zranění připravenou odpověď. Zlomeninu kojence přičítala tomu, že si dítě přiskříplo ruku samo. U staršího dítěte tvrdila, že mu zlomenina vznikla při provádění Vojtovy metody, tedy rehabilitační techniky běžně používané u kojenců. Školy dostávaly omluvenky pokaždé, když se dítě kvůli svému zdravotnímu stavu nemohlo dostavit.
Aby se vyhnula podezření jednoho konkrétního lékaře, vozila zraněné děti záměrně k různým lékařům po celé Praze i do jiných krajů. Tím si po roky zajišťovala, že nikdo neměl úplný obrázek o stavu jejích potomků.
Co říká obžalovaná a co lékaři
Svou vinu žena odmítá. Stojí za tím, že si děti zranění způsobovaly samy, především při hrách. Před soud se nechala hospitalizovat na psychiatrickém oddělení a soudci přes videokonferenci opakovaně tvrdila, že nerozumí jeho otázkám. Lékaři nicméně posoudili, že je schopná soudního procesu se účastnit.
Vypovězení advokáta a obstrukce
Hlavní líčení se 21. září vůbec nerozběhlo. Žena na poslední chvíli vypověděla plnou moc svému obhájci Milanu Štemberkovi. Ten před soudem přiznal, že ho obžalovaná opakovaně žádala, aby jí přinesl prostředky k ukončení života, a konstatoval, že za takových okolností nemůže obhajobu účelně vykonávat.
Předseda senátu Václav Kvapil i státní zástupkyně Murínová se shodli, že jde o účelové obstrukční jednání s jediným cílem: oddálit zahájení procesu. Protože kauza podléhá takzvané nutné obhajobě, musí mít žena právního zástupce povinně – soud jí proto ustanoví nového advokáta.
Čtyři sourozenci jsou nyní v pěstounské péči prarodičů, na jejich výchově se podílí i biologický otec. Ten podle obžaloby žil s rodinou ve společné domácnosti po celou dobu, kdy děti přicházelo zranění. Práce ho ale od rodiny často odváděla, a matčiným vysvětlením věřil. Obžaloba se na něj nevztahuje.
Co obžalované hrozí
Státní zástupkyně Murínová navrhla soudu uložit nejvyšší možný trest: 12 let odnětí svobody nepodmíněně. „Navrhuji maximální trest,“ zdůraznila před novináři. Kdy přesně soud případ znovu otevře, zatím nebylo upřesněno – závisí to mj. na tom, jak rychle bude ustanoven nový obhájce.
