Obsah článku
Bára Basiková je zpěvačka, která toho na pódiu dokázala víc než dost. V osobním životě ale roky procházela vztahy, které ji hluboce zraňovaly – a přesto z nich nedokázala odejít. V podcastu Na Výbornou promluvila o tom, proč tak dlouho setrvávala tam, kde byla nešťastná, a co ji nakonec přinutilo se zamyslet nad vlastním vnitřním hlasem.
Dva manželé, opakující se vzorec
Prvním manželem Báry Basikové se v 90. letech stal muzikant Petr Jícha, známý pod přezdívkou Alva Basika. Společně mají dvě dcery – dvojčata. Jenže soužití nebylo idylické. Podle dostupných informací se Jícha ke zpěvačce choval hrubě a byl jí nevěrný. Basiková nakonec z tohoto vztahu utekla.
Ani druhý závažný vztah, tentokrát s architektem Jaromírem Pizingerem, jí osud neušetřil. Pizinger od ní nakonec odešel za jinou ženou. A právě tato ztráta Basikovou zasáhla ze všeho nejhlouběji.
Stavy úzkosti, zatažené závěsy, celé dny v posteli
„Měla jsem nejstrašnější stavy úzkosti a tísně. Celé dny jsem ležela, celé noci nevylezla z postele, měla jsem zatažené závěsy,“ popsala zpěvačka pro magazín Naše hvězdy. Po týdnu prý věděla, že situaci sama nezvládne.
Co ale bolelo možná ještě víc než samotný odchod – Pizinger jí o jedné ze svých milenek tvrdil, že jde o jeho dceru z předchozího manželství. A Basiková mu dlouho věřila. Tato lež v ní zanechala stopy, které se jen tak nezahojí.
Vztah s mladším hercem a zprávy jiným ženám
Po Pizingerovi vstoupil do jejího života herec Petr Polák, o několik let mladší. Společně mají syna Theodora. Zpočátku oba říkali, že věk je pouhé číslo. Nakonec se ale ukázalo, že rozdíl generací přece jen roli sehrál – a dvojice se rozešla. Situaci navíc komplikovalo to, že si měl Polák tajně psát s dalšími ženami.
Vánoce v koupelně s ručníkem u úst
O tom, jak vypadal její vnitřní svět v nejtěžších chvílích, napsala Basiková na svém tehdejším blogu Když skočíš, já taky – ten dnes již neexistuje. „Potají brečím v koupelně do ručníku. Ale dětem Vánoce nezkazím, kvůli nim se přemáhám a přetvařuji,“ psala tam mimo jiné.
Popisovala štědrovečerní večery, kdy manžel hned po večeři spěchal za milenkou – a přitom tvrdil, že jde za dcerou. Nebo dárek, který zjevně nebyl určen pro ni. Děti byly tím, co ji v nejtěžších chvílích drželo zpříma – ale zároveň i důvodem, proč ve vztazích tak dlouho vydržela.
Proč neposloucháme vlastní vnitřní hlas?
Dnes se Basiková na celou tu dobu dívá s jistým odstupem – a s jednou palčivou otázkou. „Já se jenom divím tomu, proč my lidé neposloucháme ten svůj vnitřní hlas. Proč se neřídíme na první dobrou instinktem,“ řekla v podcastu Na Výbornou.
Odpověď na to, proč sama tak nečinila, přišla vzápětí: „Řešila jsem to vždycky pozdě. Setrvávala jsem zbytečně dlouho někde, kde jsem byla nešťastná.“ Není to přiznání slabosti – je to pojmenování něčeho, co zná spousta žen, které se ocitly v podobné situaci a taky nedokázaly odejít hned.
