Obsah článku
Osmnáctiletý Theodor Polák má v jedné věci naprostou jasno: nechce se nikomu představovat jako syn slavné Báry Basikové. Na premiéře časosběrného dokumentu Heleny Třeštíkové, který sleduje právě život jeho matky, to řekl nahlas a bez okolků. A důvod, který za tím stojí, leckoho překvapí.
„Já se tímhle hrozně nerad prezentuju před jakýmikoliv lidmi. Nepřijde mi důstojné nebo fér se prezentovat něčím, za co vlastně já nemůžu nebo na to nemám nějaký efekt,“ vysvětlil Theodor v rozhovoru pro eXtra.cz. „Nerad se prezentuju něčí slávou,“ dodal pak jednoznačně.
Celý život před kamerou, ale skoro nic si nepamatuje
Slavnostní premiéra dokumentu proběhla 9. září ve Velkém sálu kina Lucerna. Theodor tam dorazil mámu podpořit – a zároveň poprvé na velkém plátně viděl kus vlastního dětství. Třeštíková ho totiž zachytila na kameře prakticky od útlého věku, protože dlouhodobé natáčení bylo neoddělitelně spjato s celou rodinou.
Jenže malý Theodor tehdy kamery vůbec nevnímal. „Vzpomínám si fakt jenom matně, třeba dva roky dozadu, ale když jsem byl menší, tak jsem to natáčení nevnímal,“ popsal. Zpětný pohled na sebe sama ale stihl okomentovat po svém – a to způsobem, který rozesmál celé hlediště ještě před začátkem projekce. „Byl jsem pěkný č*rák,“ zavtipkoval bez váhání.
Proč odmítá jet na jménu vlastní matky
Bára Basiková patří ke skutečným ikonám české hudební scény. Za čtyři desetiletí kariéry se zapsala do povědomí jako jedna z nejvýraznějších tváří domácího popu i rocku. Pro jejího syna je to ale spíš komplikace než výhoda – přinejmenším pokud jde o to, jak ho ostatní vnímají.
Theodor chce, aby ho lidé poznávali pro to, kým sám je, ne pro to, kdo je jeho matka. „Chci, aby mě vnímali takového, jaký jsem, a ne co je za mnou,“ řekl jasně. Tohle přesvědčení se prý promítá i do toho, jak si vybírá kamarády – záleží mu na tom, aby ho přijímali bez nálepek.
Hudba ho baví, ale máminu tvorbu moc neposlouchá
Theodor se od hudby nedistancuje – právě naopak. Přiznal, že ji miluje a ve volném čase se věnuje DJingu, společně s přáteli tvoří vlastní písně. „Miluju hudbu, miluju poslouchání hudby, miluju se zažrat do toho beatu a různě to vnímat,“ popsal svůj vztah k ní.
Zajímavé ovšem je, že tvorbu vlastní matky běžně neposlouchá. Když se ho na to ptali přímo, odpověděl bez váhání: „Vůbec se přiznám, vůbec.“ Písně Báry Basikové si pouští jen výjimečně – třeba tehdy, když je chce ukázat kamarádům. To ale rozhodně nepůsobí jako problém ve vztahu s mámou, spíš jako přirozená chuť najít si vlastní hudební svět.
Kam ho život zavede, zatím netuší
Osmnáct let, premiéra rodinného dokumentu a otázka, co dál. Theodor se k budoucnosti staví s klidem, který na jeho věk trochu překvapí. „Ještě zatím nevím, kam to budu směřovat. Nechám se překvapit. Co přijde, to přijde,“ řekl. Žádný pevný plán, žádná kariérní ambice, o které by veřejně mluvil.
Na premiéru přišel s tajemnou dívkou
Na premiéru nedorazil sám – doprovodila ho dlouhovlasá dívka. Kdo přesně je, neprozradil.
