Obsah článku
Premiér Andrej Babiš ve svém nedělním videu prohlásil, že blížící se zima „nevypadá vůbec dobře“ a s plynem nastane obrovský problém. Nejde přitom o prázdná slova – velkoobchodní cena zemního plynu na evropském trhu se v pondělí 15. září 2026 vyšplhala nejvýš od konce roku 2022. Termínový kontrakt ve virtuálním obchodním uzlu TTF v Nizozemsku přesáhl hranici 84 eur za megawatthodinu, tedy přibližně 2 040 korun.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček problém pojmenoval přesněji: „Problém je v ceně, ne v nedostatku.“ Cena plynu je podle něj desetinásobně vyšší než na americkém trhu Henry Hub. A protože se od plynu na středoevropském trhu odvíjí i cena elektřiny, zdražuje automaticky i ta.
Proč ceny plynu takto vyskočily
Za prudkým zdražením stojí především situace na Blízkém východě. Investoři se obávají dlouhodobého narušení dodávek zkapalněného zemního plynu v důsledku blokády Hormuzského průlivu – export LNG z Kataru je v podstatě zastaven. Schůzka mezi Íránem a státy Perského zálivu, která měla situaci řešit, byla navíc odložena.
Havlíček jako příčiny vyjmenoval válku na Ukrajině, konflikt na Blízkém východě i komplikace způsobené Jemenem. Jde tedy o souběh více krizí najednou, který trh přivádí do nervozity.
Jak jsou na tom české zásobníky
Podle informací ministerstva průmyslu a Energetického regulačního úřadu byly české zásobníky plynu na začátku září naplněny přibližně ze 70 procent. Česko tím splnilo průběžné cíle Evropské unie – zásoby jsou ale zhruba o pětinu nižší než ve stejnou dobu loni.
Ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer pro Echo24 uvedl, že při zachování tempa plnění z přelomu srpna a září by zásobníky mohly dosáhnout 80 % kapacity na přelomu září a října. Ke konci října by se mohly vyšplhat na 82–85 %, a to za předpokladu podobně mírné zimy jako loni. Macenauer zdůraznil, že nedostatek plynu nehrozí, pokud nedojde k výraznému souběhu nepříznivých okolností – ty by ale byly i tak řešitelné.
Výrazně hůř na tom je Německo, které mělo začátkem září v zásobnících jen přibližně 15 % očekávané roční spotřeby. Česko oproti tomu dosahuje 43 %. Německý svaz provozovatelů zásobníků INES přitom varoval, že tamní zásoby by při mimořádně chladné zimě nemusely stačit.
Co vláda chystá a koho se zdražení dotkne
Havlíček ujistil, že Česko má připravený krizový plán projednaný s klíčovými zástupci ekonomického sektoru i bezpečnostní radou státu. Vláda hodlá opatření spouštět postupně podle vývoje cen. „Platí, že Česko nebude mít vyšší ceny energií než okolní země,“ prohlásil ministr s tím, že zastropování cen energií je připraveno jako krajní možnost.
Macenauer upřesnil, kdo zdražení pocítí nejvíc a nejdřív. Velcí odběratelé bez zajištěných cen jsou ve svízelné situaci okamžitě. Malé domácnosti to zasáhne jen částečně a se zpožděním půl roku až rok. Ti, kdo mají ceny zafixované na dva roky a déle, by změnu prakticky nepocítit vůbec.
Téma energetických cen rezonuje i na úrovni V4. Slovenský premiér Robert Fico na minulotýdenním jednání otevřel otázku oddělení ceny plynu od ceny elektřiny a poukazoval na paradox: Slovensko vyrábí přibližně 85 procent elektřiny bezemisně, přesto tamní firmy platí přes 100 eur za megawatthodinu. Babiš na evropské úrovni požaduje radikální řešení a situaci opakovaně označuje za dramatickou.
