Obsah článku
Čtyřiapadesátiletý dřevař vyrazil v sobotu dopoledne do lesa poblíž Karlovic na Bruntálsku. Při kácení odkryl hnízdo sršňů nebo vos – a ti zaútočili. Muž upadl do bezvědomí, kolegové se ho okamžitě pokusili oživit vlastními silami. Marně. Když na místo dorazily záchranářské posádky, bylo po všem. Šlo o první smrt po bodnutí hmyzem v Moravskoslezském kraji za více než dva roky.
„Zřejmě v hnízdě vyrušil sršně nebo vosy. Je pravděpodobné, že měl zeslabenou imunitu vůči jedu,“ popsal okolnosti záchranář Lukáš Humpl. „V okamžiku, kdy naše posádky přijely na místo, byl muž již bez známek života,“ dodal.
Co mohlo zachránit dřevorubcův život
Klíčová otázka zní: věděl muž o své alergii? Pokud ano a lékař mu ji diagnostikoval, měl mít u sebe antihistaminika – léky tlumící alergickou reakci. Ještě důležitější je takzvané adrenalinové pero, neboli autoinjektor adrenalinu. „To mu mohlo zachránit život,“ řekl záchranář Humpl.
Lidé s prokázanou alergií na hmyzí jed by toto pero nikdy neměli opustit dům bez něj – a rozhodně ne jít pracovat do lesa. Adrenalin zastaví anafylaktický šok v jeho nejkritičtější fázi a dá záchranářům čas dojet. Podle dlouhodobých statistik zemřou v Česku po prudké alergické reakci na hmyzí bodnutí ročně dva až šest lidí. Smrt tedy není nemožná, ale zůstává výjimečná.
Jen ve stejnou sobotu, kdy dřevorubec zahynul, vyjížděli moravskoslezští záchranáři hned k sedmi pacientům s alergickou reakcí po bodnutí vosou nebo sršněm. Dvěma pomohli přímo na místě, čtyři další – ve věku od 7 do 64 let – převezli k došetření do nemocnic.
Proč jsou vosy v září tak nebezpečné
Září je vrcholem vosí agresivity a není to náhoda. Vosy během léta krmí své larvy bílkovinnou potravou – loví mouchy, housenky, komáry i kousky uhynulých zvířat. Larvy jim za to vyloučí kapku sladké, energeticky bohaté tekutiny. Jenže v průběhu léta larvy odrostou a tento „sladký obchod“ přestane fungovat. Dospělé vosy najednou nemají zdroj cukrů a jsou doslova hladové. Proto se ženou za vším, co voní sladce – džusem, ovocem, pivem – a snáze bodají.
Někdy jsou dokonce opilé: dokážou se přejíst kvasícím ovocem, takže jejich chování je nepředvídatelné. Agresivní sezóna začíná začátkem srpna, vrcholí v září a končí teprve s prvními mrazy.
Sršni jsou podle záchranářů paradoxně mírumilovnější než vosy. Potravu hledají spíš stranou od lidí. Nebezpeční se stávají v okamžiku, kdy mají pocit ohrožení – nebo když někdo, jako tragicky dřevorubec v Karlovicích, přijde přímo na hnízdo.
Co dělat, když na vás hmyz zaútočí
Pokud narazíte na hnízdo, nepomáhejte si prudkými pohyby ani mácháním rukou. Prudký pohyb hmyz provokuje. Klidně a rychle odejděte z dosahu – ideálně za uzavřené dveře nebo do auta. Sršni jsou schopni pronásledovat vetřelce i desítky metrů od hnízda.
Po bodnutí sledujte svůj stav. Lokální zarudnutí a bolest jsou normální reakce. Znepokojivé jsou příznaky mimo místo vpichu: kopřivka po celém těle, otoky rtů nebo jazyka, dušnost, závratě nebo rychle klesající tlak. To jsou varovné signály anafylaxe – volejte okamžitě 155. Neodkládejte to na „ještě chvíli počkám“.
Záchranář Humpl připomíná, že pozemní i letecké posádky v Moravskoslezském kraji vyjíždějí za sezónu k vyšším stovkám pobodaných s reakcí na hmyzí bodnutí. Drtivá většina z nich přežije. Podmínkou ale je jednat rychle – a v případě známé alergie mít u sebe správné léky.
