Obsah článku
Viktor Kožený, jehož jméno Češi neodmyslitelně spojují s kuponovou privatizací a Harvardskými investičními fondy, leží podle informací investigativního serveru Neovlivní.cz v léčebně dlouhodobě nemocných na Bahamských ostrovech. Třiašedesátiletý finančník, který se před českou spravedlností skrývá v karibském exilu od roku 1994, prodělal podle tamního zdroje mrtvici a utrpěl poškození mozku.
„Skončil v eldéence. Má poškození mozku, patrně po mrtvici,“ citoval server svůj zdroj z Baham. Zároveň doplnil, že Kožený má k dispozici skvělou zdravotnickou péči a osobní pečovatelku. Hospitalizaci jako dlouhodobou potvrdil i senátor Václav Láska, bývalý kriminalista, který se Koženého případu věnoval řadu let: „Mám informaci, ale neověřenou, od lidí, které znám a kteří mají přístup k tomu, co se děje na Bahamách. Ta zněla, že má být někde v domově důchodců nebo v LDN.“
Proč nelze informace oficiálně potvrdit
Česká republika nemá na Bahamách honorární konzulát, takže diplomatická cesta ověření je uzavřená. „Jelikož na Bahamách nemáme honorární konzulát České republiky, ověřit informace není snadné. Nemáme jak,“ vysvětlil Pavel Stiegler, zástupce velvyslance na Kubě. Kožený přitom pobývá na souostroví přes třicet let – a za tu dobu si vybudoval zázemí, které mu umožňuje zůstat mimo dosah české i americké justice.
Server Neovlivní.cz také vyloučil, že by pobyt v léčebně mohl být účelový. Finančník nemá žádný důvod hospitalizaci předstírat – neleží v zařízení pro sociálně slabé a simulovat finanční krach by pro něj nemělo smysl.
Muž, který sliboval desetinásobek
Kožený se narodil v Praze v červnu 1963, v roce 1979 odešel s rodiči do emigrace a část studií absolvoval v USA na Harvard Extension School. Po listopadu 1989 se vrátil a získal místo poradce na federálním ministerstvu financí, kde se právě rodil plán kuponové privatizace. Brzy z toho vytěžil maximum: jeho Harvardské investiční fondy rozjely mohutnou reklamní kampaň s příslibem vyplacení desetinásobku vložené investice a v první i druhé vlně privatizace se jim podařilo přilákat investiční body od téměř desetiny všech účastníků. Kožený tím získal vliv nad nezanedbatelnou částí tehdejší české ekonomiky.
Situace se začala obracet začátkem 90. let. V roce 1992 propukla kauza Wallis, v níž byl Kožený podezřelý z nákupu tajných informací od důstojníka kontrarozvědky – Wallis byl nakonec po letech obvinění zproštěn, Kožený však raději začátkem roku 1994 odešel ze země a záhy získal irské občanství. V roce 1996 vznikl Harvardský průmyslový holding s přibližně 240 000 podílníky, který zanedlouho skončil v likvidaci. V červenci 2010 byl Kožený spolu se spolupracovníkem Borisem Vostrým odsouzen k desetiletému trestu za tajné vyvádění lukrativního majetku z holdingu. Rozsudek Nejvyšší soud definitivně potvrdil v březnu 2014. Kožený má uhradit škodu ve výši zhruba 8,3 miliardy korun plus úroky.
Pirát z Prahy a americký zájem
Přesunem do Karibiku se Kožený sice dostal mimo dosah české justice, brzy ale narazil na mnohem mocnějšího protivníka – americké federální úřady. Spojené státy ho podezřívají z korupce při pokusu o privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu, kde měl uplácet tamní úředníky. V říjnu 2005 byl na základě amerického zatykače na Bahamách zadržen, čímž začal několikaletý právní boj proti vydání. Ten nakonec vyhrál, z opatrnosti však zůstal žít na souostroví.
Přezdívka Pirát z Prahy mu přirostla i díky způsobu života. V době největší slávy si v Londýně koupil dům za 12,5 milionu liber, který předtím vlastnil muzikálový skladatel Andrew Lloyd Webber, a podobně drahou rezidenci pořídil v americkém lyžařském středisku Aspen. Mezi jeho nejcitovanější výstřelky patří večeře ve vyhlášené londýnské restauraci Le Gavroche, která vyšla na 13 000 liber – tehdy zhruba tři čtvrtě milionu korun. Bojoval i s chřipkou po svém: v ženevské restauraci si nechal svařit archivní víno Châteauneuf-du-Pape.
Co bude dál
Zdravotní stav Koženého pravděpodobně mění situaci, která se jinak po léta nehnula z místa. Oba odsouzení – Kožený na Bahamách a Vostrý v Belize – jsou vedeni jako uprchlí a české soudy na jejich návrat nečekaly. Zda kolaps Koženého cokoliv změní na šancích věřitelů i státu vymoci miliardy, je otázka, na níž zatím žádná ze stran odpověď nemá.
