Obsah článku
Audit Evropské komise míří na českou pokladnu: Česká republika čelí riziku, že bude muset vrátit až šest miliard korun z evropských zemědělských dotací. Kontrola se zaměřila na systém LPIS, který eviduje zemědělské pozemky a žádosti o dotace, a prověřovala mimo jiné to, zda nebyly dotace na stejné pozemky vypláceny více subjektům zároveň. Pochybení, která auditoři identifikovali, sahají do období, kdy zemědělskou politiku ovlivňovala Babišova vláda.
Co přesně auditoři prověřovali
Evropští auditoři se zaměřili na dvě klíčové oblasti: postupy při ověřování dispozičních práv k zemědělské půdě a kontrolní mechanismy, které mají bránit obcházení dotačních pravidel. Právě tyto systémy měly garantovat, že jedna parcela nezakládá nárok na dotaci pro více žadatelů najednou.
Předseda Zemědělského svazu Marek Pýcha považuje případnou sankci za nepřiměřenou. Upozorňuje, že auditoři mohli narazit například na nesrovnalosti při výměnách pozemků – tedy situace, které nemusely být výsledkem záměrného obcházení pravidel. Zároveň varuje, že celá záležitost může přinést i výrazně vyšší administrativní zátěž pro zemědělce. Pro srovnání: čeští zemědělci získali loni na dotacích celkem přibližně 33,5 miliardy korun.
Ministerstvo výsledky rozporuje, rozhodnutí zatím nepadlo
Ministerstvo zemědělství se závěry auditu nesouhlasí. „V současné době se připravuje argumentace České republiky, na kterou naváže ještě několik fází auditního řízení a vyjasňování si stanovisek obou stran, než bude vydáno konečné rozhodnutí Evropské komise,“ uvedl zástupce mluvčího ministerstva Marek Otava.
Česká strana má čas reagovat do konce letošního roku. Teprve poté Evropská komise vydá finální verdikt. Šest miliard korun tedy zatím není definitivní částkou – jde o riziko, které může, ale nemusí naplno dopadnout na státní rozpočet.
Kdo nakonec zaplatí
Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) v reakci na audit připomněla Babišovu roli v celém příběhu. „Andrej Babiš bude našim lidem dlužit 6 miliard. Kvůli průšvihu s evropskými dotacemi může Česko totiž vracet až 6 miliard korun. A kdo je zaplatí? My všichni,“ napsala.
Nerudová zároveň upřesnila mechanismus vymáhání: dotace formálně vrátí stát, ale pokud se prokáže pochybení konkrétního příjemce, nárok na náhradu přechází na něj. Jako příklad zmínila dosud nevymožených sedm miliard korun, které by Česká republika měla vymáhat po Agrofertu – holdingu Andreje Babiše – za zemědělské dotace vyplacené v letech 2017 až 2021, tedy v době, kdy byl Babiš premiérem. Tato kauza dosud není uzavřena.
Pro běžného daňového poplatníka to znamená jednu nepříjemnou jistotu: dokud stát peníze od konkrétních příjemců nevymůže, jde výpadek z jeho kapsy.
