Obsah článku
Dvanáctého září 2012 zemřel Radoslav Brzobohatý, jeden z nejcharismatičtějších českých herců své generace. Letos si připomínáme čtrnácté výročí jeho odchodu. A právě u takového výročí se nevyhneme otázce, která provázela jeho soukromý život daleko víc než závidění hodné filmografie: jak vlastně začal vztah s Hanou Gregorovou – a jak blízko tehdy bylo k pořádnému skandálu.
Osmnáct let s Bohdalovou a pak zlom
Brzobohatý a Jiřina Bohdalová se potkali v roce 1964 při natáčení filmu Hvězda zvaná Pelyněk. Dva mladí, slavní a úspěšní herci – a jiskra, která zažehla vztah na téměř dvě desetiletí. Brzy se sestěhovali a žili spolu celých osmnáct let.
Nebyl to ovšem idylický soužitím z pohlednice. Oba měli výrazný temperament a domácnost občas připomínala jižní Evropu v tom nejhlasitějším slova smyslu. Bohdalová nicméně v dokumentu TV Nova A jede se furt dál, natočeném k jejím 95. narozeninám, jednu fámu rovnou vyvrátila: že jejich hádky prý slyšeli sousedé. „Těžko, bydleli jsme v domě sami. To by se museli minimálně škrtit,“ řekla s jí vlastním humorem. Přesto nepopírá, že pro ni byl Brzobohatý životní láskou.
Natáčení Nočních jezdců a dvacetiletý věkový rozdíl
Zlom přišel při natáčení filmu Noční jezdci. Tehdy osmadvacetileté slovenské herečce Haně Gregorové a o dvacet let staršímu Brzobohatému to mezi sebou zkrátka začalo jiskřit. Oba tehdy opustili své dosavadní partnery – Gregorová odešla od manžela, Brzobohatý od Bohdalové. Poměrně brzy nato přišla svatba a na svět se narodil syn Ondřej.
Věkový rozdíl dvaceti let ani okolnosti vzniku vztahu tehdy nevyvolaly žádné veřejné drama – přinejmenším ne to, které hrozilo ze strany Bohdalové.
Co málem Bohdalová udělala na Slovensku
Právě v dokumentu k jejím pětadevadesátinám Jiřina Bohdalová poprvé otevřeně promluvila o tom, jak těžce nesla Brzobohatého odchod za Gregorovou. Prakticky o tom mlčela až do jeho smrti v roce 2012. A když konečně promluvila, bylo to s neskrývanou dávkou sebeironického humoru – a zároveň upřímnosti.
„Kdybych tehdy ještě nebyla Bohdalovou, to já bych si poradila. Jela bych si to na Slovensko vyřídit. Ručně a se vší ostudou. Ale co může udělat anonymní paní – Bohdalová ne. Škoda,“ citoval její slova deník Blesk. Jinými slovy: právě její vlastní sláva a veřejná pověst jí tehdy zabránila v tom, co by jinak možná skutečně podnikla. Facky, na které mnozí spekulovali, tak zůstaly pouze v rovině pomyšlení.
Brzobohatému tuto zradu Bohdalová dlouho odpouštět nedokázala. A přesto – nebo možná právě proto – o něm mluví jako o muži, který v jejím životě zanechal největší stopu.
