Obsah článku
Martin Fenin byl jednou z největších nadějí českého fotbalu. Místo hvězdné kariéry si ale vybral alkohol a drogy – a jeho manželství s Beátou Feninovou to v roce 2024 nepřežilo. Po rozvodu si Beáta vzala jejich tehdy pětiletou dceru a Fenin se v podcastu The Cast svěřil s tím, jak moc mu tento stav vadí. Čím déle ale mluvil, tím víc bylo jasné, že za většinu problémů viní exmanželku.
Nejdřív sebepoznání, pak obrat
Fenin v podcastu zpočátku působil skoro smířlivě. „Asi jsem něco pos*al, když už spolu nejsme. Nebudu ten typ, co bude říkat, že je to její chyba,“ prohlásil a přiznal, že za rozvodem stál podle jeho vlastních slov právě chlast. Dodal také, že Beáta je matkou jeho dítěte a nechce po ní „flusat“.
Jenže emoce na uzdě neudržel dlouho. Záhy začal popisovat situaci tak, jak ji vidí on – a v té verzi nese hlavní díl viny exmanželka, která mu prý brání ve styku s dcerou takzvaně na truc.
Dceru skoro nevídá – a nerozumí proč
Kontakt s dcerou je podle Fenina minimální, a to ho zřejmě bolí nejvíc. „Nevídám ji skoro vůbec. Nejhorší je, že děti za to nemůžou,“ řekl v podcastu. Přidal i přesvědčení, které leckoho zarazí: jeho pití a občasné užívání drog by podle něj nemělo hrát roli. „Jestli budu ožralý, sjetý nebo tři měsíce střízlivý, nehraje roli. Stejně s tím nic neudělám. Není to o mně.“
Vztah s dcerou přitom líčí jako výjimečný. Tvrdí, že ho miluje a že dny, které tráví doma na gauči, by klidně mohl trávit s ní – jenže exmanželka to nepřipouští. „Trestá dceru. Je to to největší dno,“ shrnul situaci.
Alkohol jako osobní svoboda, ne jako problém
Pozoruhodná je Feninova logika, pokud jde o jeho závislost. Je přesvědčený, že dokud funguje – nestoupne za volant opilý, postará se o dítě – nemá mu nikdo co vyčítat. „Když jsi na něčem a jsi normální a funguješ, ať si každý dělá, co chce,“ prohlásil. A dceru do toho nezatahuje: „Ona je šťastná, že je s tatínkem. Neřeší přece, jestli ze mě táhne.“
Těžko říct, co si z podcastu odnesli posluchači. Fenin v jedné větě přizná, že pití jeho manželství zničilo, a ve druhé ho označí za soukromou záležitost, která na péči o dítě nemá vliv. Tyhle dvě věci ale nejdou příliš dobře dohromady – a právě v té mezeře mezi nimi je vidět, jak velký kus cesty má za sebou a jak velký má ještě před sebou.
