Obsah článku
Mnoho důchodců volilo v loňských volbách mimo jiné proto, aby dostali k penzi víc. Jenže první valorizace pod Babišovou vládou dopadla střízlivěji, než si část z nich přála – a co hůř, odborníci nevylučují, že příští přidání bude ještě skromnější než to, které vypočítala předchozí Fialova vláda.
Co dostali důchodci letos v lednu
K 1. lednu 2025 vzrostly důchody o 2,7 %, což v průměru znamenalo přibližně 500 korun měsíčně navíc. Průměrný starobní důchod se tak vyhoupl těsně přes hranici 22 000 korun. Mechanismus valorizace vychází z růstu průměrné mzdy a z vývoje inflace – stát tedy nepřidává z vlastní vůle, ale ze zákona, podle pevně daného vzorce.
Jenže právě tady narážíme na jádro zklamání. Babiš před volbami dával najevo, že důchodci zaslouží více, a spousta starších voličů to pochopila jako příslib nadstandardního přidání. Jenže vláda zákonný mechanismus nezměnila a leden přinesl přesně to, co vzorec vypočítal – ne korunu navíc.
Proč bylo za Fialy přidáno víc
Fialova vláda sice valorizace v roce 2023 zastropovala, čímž si vysloužila ostrou kritiku, ale i přes toto opatření dostali důchodci v předchozích letech mimořádně vysoké přídavky – v lednu 2023 to bylo přes 760 korun v průměru, předtím ještě více. Důvodem nebyla štědrost vlády, nýbrž vysoká inflace a rychlý růst mezd, které valorizační vzorec nahnaly nahoru. Když inflace klesá a ekonomika se zpomaluje, vzorec přirozeně produkuje nižší čísla. A to je přesně situace, v níž se Babišova vláda ocitla.
Jinými slovy: Fiala měl v tomto ohledu štěstí na „špatnou“ dobu – vysoká inflace mu paradoxně zajistila velká přidání. Babiš nastoupil ve chvíli, kdy se ekonomika zklidnila, a zákonný vzorec mu neposkytuje prostor pro velká gesta.
Co čekat od příštího přidání v roce 2026
Valorizace, která přijde v lednu 2026, se bude počítat z dat za rok 2025. Inflace letos zatím zůstává relativně nízká, pohybuje se okolo dvou procent. Růst průměrné mzdy sice pokračuje, ale tempo se mírní. Podle dostupných odhadů by příští přidání mohlo být nižší než letošních 2,7 % – v krajním případě i jen kolem dvou procent, tedy v průměru zhruba 400 korun nebo méně.
Pokud by vláda chtěla důchodcům přidat nad rámec zákona, musela by sáhnout do státního rozpočtu, který je ale pod tlakem deficitu. Žádný konkrétní návrh mimořádné valorizace zatím předložen nebyl.
Je to Babišova chyba, nebo prostě matematika?
Na tuto otázku se lidé dělí. Kritici Babišovy vlády poukazují na to, že vláda mohla zákon změnit ve prospěch seniorů – tak jako to kdysi Babiš sám navrhoval v opozici. Zastánci naopak připomínají, že valorizační vzorec je nastavený zákonem a každá vláda se jím musí řídit; přidávat nad zákon znamená zadlužovat příští generace.
Pro samotné důchodce je ale tato debata do značné míry akademická. Nájmy, potraviny a energie zdražují i při „nízké“ inflaci, a 500 korun měsíčně navíc se v rodinném rozpočtu penzisty rychle ztratí. Kdo žije z průměrné penze a platí nájem, rozdíl mezi 2,7 a 5 procenty valorizace pocítí velmi konkrétně.
Co by se muselo stát, aby přidání bylo výraznější
Jedinou cestou k vyššímu přidání mimo zákonný vzorec je politické rozhodnutí – mimořádná valorizace schválená parlamentem. Taková opatření ale přicházejí zpravidla ve chvílích, kdy inflace prudce roste a reálná hodnota důchodů se propadá. Dnes takový tlak chybí, a proto je politická vůle k mimořádnému přidání slabší. Pokud se ekonomická situace nezmění, důchodci mohou v příštích dvou až třech letech počítat s každoročním přidáním v řádu několika stovek korun – tedy podobně skromným, jako bylo to letošní.
