Obsah článku
Manželé, z nichž jeden vydělával výrazně méně než druhý – nebo byl roky doma s dětmi – budou od roku 2027 moci sdílet takzvaný vyměřovací základ pro výpočet starobního důchodu. Zákon počítá s tím, že si partneři část svých výdělků „přesunou“ na papíře tak, aby jejich budoucí důchody nebyly tak nerovnoměrné. Zní to lákavě, ale ďábel se skrývá v podmínkách.
Co sdílení vyměřovacího základu vlastně znamená
Výše starobního důchodu v Česku se odvíjí od takzvaného vyměřovacího základu – zjednodušeně řečeno od toho, kolik jste za celý pracovní život vydělali a z čeho jste platili odvody. Čím vyšší výdělky, tím vyšší důchod. Jenže v páru, kde jeden partner pracoval naplno a druhý trávil roky na rodičovské dovolené nebo pracoval na částečný úvazek, jsou tyto základy nesouměřitelné – a budoucí důchody pak taky.
Nový systém sdílení by měl umožnit, aby si manželé část vyměřovacích základů vzájemně „vyrovnali“. Každý z partnerů by si tak do výpočtu důchodu mohl připsat část toho, co vydělal druhý. V praxi to znamená, že slabší vydělávající – nejčastěji žena, která byla na mateřské nebo rodičovské – by dostala vyšší důchod, než by jí jinak náležel.
Komu se nový systém vyplatí nejvíc
Největší přínos pocítí páry s výrazně rozdílnými příjmy po celou dobu manželství. Typický příklad: manžel pracoval celý život jako technik s průměrnou nebo nadprůměrnou mzdou, zatímco manželka byla několik let na rodičovské a pak pracovala na zkrácený úvazek. Bez sdílení základů by její důchod byl podstatně nižší – sdílení tento rozdíl zmírní.
Výhodné to bude rovněž pro páry, kde jeden z partnerů ze zdravotních nebo jiných důvodů pracoval jen krátce a jeho vlastní základ pro výpočet důchodu je velmi nízký. I takovému člověku sdílení přinese reálně vyšší měsíční výplatu od státu.
Kdo na změně nezíská vůbec nic
Sdílení vyměřovacích základů nebude mít žádný efekt na páry, kde oba manželé vydělávali po celý život přibližně stejně. Pokud jsou výdělky partnerů srovnatelné, přesun části základu nikomu výrazněji nepomůže ani neuškodí.
Pozor si musí dát také ti, kdo žijí v nesezdaném partnerství. Nový mechanismus se vztahuje výhradně na manžele – registrovaní partneři a nesezdané páry na něj nárok nemají. Pro ty, kdo s partnerem žijí „na psí knížku“ třeba i desítky let, se tedy nic nemění.
Stejně tak systém nepomůže párům, kde oba manželé mají trvale nízké příjmy. Sdílení totiž nevytváří peníze z ničeho – přerozděluje jen to, co v součtu existuje. Pokud jsou oba vyměřovací základy nízké, ani jejich vyrovnání situaci výrazně nezlepší.
Od kdy a jak o sdílení požádat
Nová pravidla mají vstoupit v platnost v roce 2027. Sdílení vyměřovacích základů nebude probíhat automaticky – manželé o něj budou muset sami požádat. Přesný administrativní postup ani formuláře zatím nejsou zveřejněny, jejich podoba se upřesní s blížícím se termínem účinnosti zákona.
Pokud přemýšlíte, zda se vás změna týká, nejlepší je obrátit se na Českou správu sociálního zabezpečení, která dokáže na základě vašich skutečných evidovaných výdělků spočítat, jak velký rozdíl by sdílení přineslo konkrétně ve vašem případě.
