Obsah článku
Číslo 389 miliard korun – takový je schválený schodek státního rozpočtu pro příští rok. Vláda Andreje Babiše ho představila veřejnosti na tiskové konferenci a mnozí ekonomové se nestačí divit. Co taková suma ale vlastně znamená pro běžného člověka, který řeší, jestli mu peníze dojdou dřív než výplata?
Co je to vlastně rozpočtový schodek a proč by vás měl zajímat?
Schodek neboli deficit státního rozpočtu jednoduše znamená, že stát utratí víc, než vybere na daních a dalších příjmech. Rozdíl si musí půjčit – a to nejčastěji formou státních dluhopisů. Jinými slovy, to, co dnes vláda „přečerpá“, budou jednou muset splatit daňoví poplatníci – tedy vy, vaše děti a možná i vnoučata.
Při schodku 389 miliard korun jde o jednu z nejvyšších hodnot v novodobé historii české veřejné správy. Odborníci upozorňují, že takto vysoké zadlužování se časem vrátí v podobě vyšší daňové zátěže nebo škrtů ve veřejných výdajích.
Zdraží se daně? Co říkají ekonomové
Přímé zdražení daní ze dne na den vládní návrh rozpočtu neznamená – zatím. Ekonomové však varují, že dlouhodobé hromadění státního dluhu dříve nebo později vyústí v nutnost buď příjmy státu zvýšit (tedy přidat na daních), nebo výdaje výrazně omezit. Obojí se pak reálně dotkne rodinných peněženek. Vyšší DPH zdraží zboží v obchodech, vyšší daň z příjmu sníží čistou mzdu.
Podle odborníků na veřejné finance platí jednoduchá rovnice: čím déle stát žije „na dluh“, tím dražší je to pro všechny. Splácení úroků totiž ukrajuje z peněz, které by jinak mohly jít na školství, zdravotnictví či opravy silnic.
Co se stane se sociálními dávkami a důchody?
Jednou z nejcitlivějších otázek je, zda vysoký schodek ohrozí výplatu sociálních dávek nebo valorizaci důchodů. Vláda zatím žádné škrty v těchto oblastech neohlásila – naopak, část výdajů v rozpočtu tvoří právě sociální a penzijní položky. Jenže právě tyto výdaje jsou zároveň jedním z důvodů, proč schodek roste.
V praxi to znamená, že příjemci dávek a penzisté se prozatím změn bát nemusí. Do budoucna ale bude klíčové sledovat, jak se vláda vypořádá s rostoucím dluhem – a zda sáhne na sociální síť jako jeden z nástrojů úspor.
Jak vysoký schodek ovlivní ceny a inflaci?
Státní výpůjčky mohou tlačit na růst úrokových sazeb v ekonomice. To se pak projeví například na hypotékách – jejich zdražení pocítí každý, kdo si plánuje vzít úvěr na bydlení nebo refinancovat stávající. Vyšší schodek také může přispívat k inflačním tlakům, pokud stát pumpuje do ekonomiky více peněz, než odpovídá jejímu reálnému výkonu.
Pro domácnosti to v praxi může znamenat, že ceny v obchodech porostou rychleji, než porostou mzdy. A to je problém, který pocítíte přímo u pokladny.
Co s tím můžete udělat vy jako domácnost?
Ovlivnit rozhodnutí vlády přímo asi nemůžete – ale připravit se na možné dopady rozhodně ano. Finanční poradci doporučují mít finanční rezervu odpovídající alespoň třem měsíčním výdajům, sledovat vývoj úrokových sazeb, pokud splácíte hypotéku, a zvažovat, zda vaše úspory pracují dostatečně – třeba formou spoření nebo investic odolnějších vůči inflaci.
Státní rozpočet je téma, které se zdá vzdálené, ale 389 miliard korun schodku si nakonec cestu k vaší peněžence vždy najde. Stojí tedy za to ho sledovat a rozumět tomu, co za těmi čísly skutečně stojí.
