Obsah článku
Číslo, které v úterý zveřejnila Národní rozpočtová rada, rozhodně není malé: 389 miliard korun – tolik má podle návrhu ministerstva financí činit schodek státního rozpočtu v roce 2027. Jde o největší nárůst strukturálního deficitu od pandemie covidu-19 a odborníci z NRR otevřeně říkají, že Česko jde špatným směrem. Co tahle čísla znamenají pro peněženky běžných lidí a proč experti bijí na poplach?
Z 310 na 389 miliard: skok, který děsí odborníky
Letošní plánovaný schodek ve výši 310 miliard korun se příští rok má vyšplhat na 389 miliard. Strukturální schodek přitom vzroste o celý jeden procentní bod hrubého domácího produktu, konkrétně na 3,5 procenta HDP. Národní rozpočtová rada, nezávislý odborný orgán kontrolující dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti, ve svém čtvrtletním stanovisku označila tento vývoj za znepokojivý obrat. Podle rady přitom návrh rozpočtu na rok 2027 navazuje na trend, který začal již loni – tehdy byl rozpočet sestaven v rozporu s tehdy platnou legislativou.
Co to znamená pro běžného člověka?
Vyšší schodek jednoduše znamená, že stát utrácí výrazně více, než vybere na daních a dalších příjmech. Tento rozdíl musí někdo zaplatit – buď vyššími daněmi, nebo půjčkami, které zatěžují budoucí generace. Každý, kdo odvádí daně, se tak fakticky podílí na splácení dluhů, jež narůstají rychlostí, jakou jsme od covidové krize neviděli. Rostoucí veřejný dluh navíc může postupně zdražovat hypotéky či úvěry, protože ovlivňuje celkovou důvěru investorů v českou ekonomiku.
Hrozba střetu s evropskými pravidly
Vláda počítá s tím, že část schodku pokryje takzvaná evropská výjimka na obranné výdaje. Díky ní by Česko podle metodiky EU vykázalo příští rok schodek 2,8 procenta HDP – tedy pod kritickou hranicí tří procent. Jenže Národní rozpočtová rada upozorňuje, že tato výjimka není zaručená. Evropská komise musí všechny výdaje zpětně uznat jako skutečně obranné. Pokud by jakákoli část neprošla, nebo by nečekaně vzrostly jiné výdaje, Česko by se mohlo dostat do přímého konfliktu s evropskými fiskálními pravidly – a to by mohlo mít nepříjemné ekonomické dopady.
Rok 2028: razantní škrty jako nevyhnutelná podmínka
Ještě závažnější výhled čeká Česko v roce 2028. Fiskálně-strukturální plán, který naše země přijala, počítá s tím, že schodek veřejných financí klesne na dvě procenta HDP. To by v dnešních cenách znamenalo nutnost ušetřit či zvýšit příjmy o 130 až 140 miliard korun oproti aktuálním závazkům. Zároveň tehdy přestane platit obranná výjimka v plném rozsahu – prodloužit ji bude možné jen při dalším výrazném navyšování obranného rozpočtu nad dvě procenta HDP. Rada proto hovoří o nutnosti razantního snížení deficitu, které si vyžádá velmi nepopulární rozhodnutí bez ohledu na to, která vláda bude u moci.
Rozvolnění pravidel: NRR ostře kritizuje vládu
Jednou z nejsilnějších výtek Národní rozpočtové rady je skutečnost, že vláda si prostřednictvím přehlasování prezidentského veta zajistila rozvolnění národních pravidel rozpočtové odpovědnosti. Rada to považuje za chybný precedens. Pravidla mají podle NRR sloužit jako mantinely, jimž se přizpůsobuje rozpočtový proces – ne naopak. Pokud si stát mění pravidla hry vždy, když se mu nevejdou do plánu výdaje, ztrácejí taková pravidla smysl a s nimi i důvěra v dlouhodobou stabilitu veřejných financí. Právě tato důvěra přitom rozhoduje o tom, za kolik si Česká republika může půjčovat na finančních trzích.
