Obsah článku
Exministr financí a dlouholetý politik Miroslav Kalousek (TOP 09) se opět nenechal zaháknout za jazyk. V rozhovoru pro Aktuálně.cz se ostře vyjádřil ke způsobu, jakým ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řídí přípravu státního rozpočtu na rok 2027. Podle něj proces přípravy rozpočtu, jak se letos odehrává, „dostal strašně na zadek“ – a to jsou přitom jeho vlastní slova.
Železné pravidlo, které zmizelo
Kalousek připomíná, že ještě do roku 2024 platilo v české rozpočtové politice nepsané, ale pevně dodržované pravidlo: nejpozději koncem května každý rok veřejnost věděla, jak vysoký bude příští rok schodek státního rozpočtu a jaké jsou klíčové priority vlády. Občané tak měli přehled, přes jaký deficit „nejel vlak“, a zbylé měsíce sloužily pouze k jemnému dolaďování jednotlivých kapitol – nikoliv k tomu, aby se teprve hledaly základní parametry.
Jenže v druhé polovině srpna 2026 stále není jasné, jak vysoký bude deficit pro rok 2027. Andrej Babiš se zatím nechal slyšet jen tolik, že schodek bude pod čtyřmi sty miliardami korun. Kalousek to hodnotí jednoznačně: „Když mi jakýkoliv ministr na začátku srpna řekne, že neví, jaký bude deficit, pro mě je to trošku konec světa. To jsou peníze občanů, ne té vlády.“
Schillerová přejala praxi, kterou sama kritizovala
Co Kalouska evidentně irituje ze všeho nejvíce, je jistá politická nekonzistence. Babišova vláda – a Schillerová osobně – roky tvrdě kritizovaly Fialovu vládu za to, že ministři neznali klíčové parametry rozpočtu do konce srpna, kdy teprve padal materiál na vládní stůl. Kabinet Petra Fialy si podle Kalouska zvykl věšet pomyslnou cedulku „vládneme, nerušte“ a ostatní pak dostávali hotový dokument ve stylu „ber, neber“.
Jenže nyní podle Kalouska Babišova vláda dělá přesně totéž. „Paní ministryně Schillerová měla absolutní pravdu, když tuto praxi kritizovala. O to smutnější je, že ji nakonec sama převzala,“ upozornil exministr s tím, že v tomto ohledu se obě vlády chovají identicky – navzdory rozdílné rétorice.
Smršť jednání s ministry
Konkrétní jednání Schillerové s ministry probíhala v úterý a středu – během dvou dnů se u ní vystřídalo patnáct ministrů. Jedním z prvních byl ministr práce Aleš Juchelka (ANO), jehož téma bylo jasné: valorizace důchodů. Juchelka avizoval snahu navýšit přídavek důchodcům z původně plánovaných 300 korun na 590 korun měsíčně, přičemž tuto částku označil za maximum, které je vláda schopna nabídnout.
Žádný z účastníků jednání nicméně celkovou podobu rozpočtu dosud veřejně nekomentoval. Celkové saldo tedy zůstává záhadou. Pro srovnání: letošní plánovaný schodek státního rozpočtu činí 310 miliard korun, což by byl čtvrtý nejhlubší deficit v historii samostatné České republiky.
Co z toho plyne pro běžného člověka?
Debata o státním rozpočtu se může zdát jako záležitost vzdálená každodennímu životu – jenže opak je pravdou. Výše schodku přímo ovlivňuje, kolik peněz půjde na důchody, zdravotnictví, školství i opravy silnic. Čím déle zůstávají klíčové parametry neznámé, tím méně prostoru mají jednotlivá ministerstva, hejtmani i obce na vlastní plánování. A to se pak projeví velmi konkrétně – třeba v tom, zda kraj dostane příspěvek na opravu krajské silnice, nebo nedostane.
Kalousek v rozhovoru nepopírá, že negativní trend nezačal až za Babiše. Jasně říká, že za vzniklý stav nese díl odpovědnosti i Fialova vláda, která tento způsob práce zavedla. Jenže tím spíše mu vadí, že nová garnitura, která roky slibovala změnu, nakonec sáhla po stejném scénáři.
Transparentnost jako základ důvěry
Za celou Kalouskovou kritikou se skrývá jeden základní princip: státní rozpočet není interní dokument vlády, ale veřejný závazek vůči občanům. Čím dříve jsou jeho základní kontury jasné, tím lépe mohou firmy, samosprávy i domácnosti plánovat. Skryté vyjednávání za zavřenými dveřmi ministerstva financí až do konce prázdnin podle Kalouska tomuto principu přímo odporuje – a nezáleží na tom, která strana zrovna vládne.
