Obsah článku
Česká správa sociálního zabezpečení zveřejnila čísla, která mnohé překvapí. Průměrný starobní důchod dosáhl v červnu 21 803 korun – oproti březnu vzrostl o celých deset korun. Zároveň průměrná mzda přesáhla padesát tisíc korun a reálně posílila o 6,4 %. Nůžky mezi příjmy pracujících a důchodců se tak za jediný rok znatelně rozevřely. A politická opatření, která měla situaci zlepšit, se jeden po druhém vytrácejí ze stolu.
Deset korun za čtvrtletí: co říkají čísla
Meziročně sice průměrná penze vzrostla o 740 korun a červencová inflace se pohybovala na 1,7 %, takže důchodci jako celek reálně nezchudli. Problémem ale není inflace samotná – je to prohlubující se rozdíl vůči mzdám. Ještě nedávno tvořil průměrný důchod přibližně 45 % průměrné mzdy, dnes je to zhruba 43 %. Dva procentní body se mohou zdát málo, v přepočtu na koruny to ale pro konkrétního člověka znamená stovky měsíčně.
Klíčovou roli hraje valorizační vzorec, který do výpočtu úpravy penzí zahrnuje reálný růst mezd pouze ze třetiny. Původně se přitom počítalo s tím, že se podíl zvýší zpět na polovinu – tento záměr figuroval ještě letos na jaře v připravované novele zákona, než byl potichu vypuštěn. Do lednové valorizace navíc růst mezd nezasáhne vůbec, protože reálné mzdy dosud nedohnaly propady z let 2022 a 2023.
Jak blízko je průměrná penze hranici chudoby?
Hranice příjmové chudoby pro jednočlennou domácnost činila 19 090 korun. Průměrná penze ji sice překračuje, ale o necelé tři tisíce korun – a to se bavíme o průměru. Ke konci loňského roku pobíralo více než 405 tisíc lidí starobní penzi nižší než 18 000 korun. Mezi důchodci, které statistici řadí mezi ohrožené chudobou, tvoří dvě třetiny osaměle žijící nepracující ženy starší 65 let.
Ještě hůře jsou na tom příjemci některých dalších typů dávek. Sólo invalidní důchod prvního stupně dosahuje 10 462 korun, sirotčí důchod 11 244 korun a vdovský 13 760 korun. Žádná z těchto částek na hranici příjmové chudoby nedosáhne.
Jednorázový příspěvek: záplata, nebo volební gesto?
Jako reakce na neutěšenou situaci penzistů se diskutuje o jednorázovém příspěvku v rozmezí 300 až 600 korun. Podobné schéma Česko zažilo už v roce 2020, kdy vláda rozesílala takzvané rouškovné. Ekonomové i kritici ale upozorňují na zásadní slabinu: jednorázová platba se nezapočítává do základu penze, nikdy se nezvalorizuje a na budoucí výši důchodu nemá žádný vliv. Po roce z ní nezůstane nic – ani v reálné, ani v účetní hodnotě. Zato ji lze vyplatit rychle a s doprovodným dopisem, což v předvolebním čase není bez významu.
Předčasní důchodci: vlna, kterou spustil stát
Zvláštní kapitolou jsou předčasní důchodci, kterých ČSSZ evidovala v červnu 768 tisíc – tedy téměř každého třetího příjemce starobní penze. Tuto vlnu do značné míry způsobily tři mimořádné valorizace, jež udělaly z předčasného odchodu finančně výhodnější volbu. Když se v říjnu 2023 podmínky zpřísnily, počet žadatelů dramaticky vyskočil: jen v tomto jediném roce přišlo 104 100 žádostí místo obvyklých třiceti tisíc.
Lidem, kteří odešli do předčasného důchodu po září 2023, je do řádného důchodového věku zmrazena zásluhová část penze. Letos v lednu to v praxi znamenalo 240 korun místo 668. Analýza ministerstva práce z června letošního roku přitom na vzorku 288 tisíc lidí ukázala, že do předčasného důchodu neodcházejí převážně ti, kteří situaci promyšleně kalkulují. Dvě pětiny z nich přišly rovnou z evidence úřadu práce, další odešli kvůli zdravotnímu stavu nebo péči o blízkého člověka.
Přebytek důchodového účtu a otázka odvahy
Důchodový účet má letos hospodařit s přebytkem, který ministerstvo práce odhaduje až na dvacet miliard korun. Stát jako celek ovšem hospodaří se schodkem přesahujícím 300 miliard, takže jde o účetní oddělení, nikoli o skutečné bohatství systému. Přebytek navíc vznikl právě z osekaných valorizací a zmrazených předčasných penzí – tedy z opatření, která byla ještě v opozičním období ostře kritizována jako nespravedlivá. Po převzetí moci se z nich stala tichá součást rozpočtové arithmetiky.
Česká penzijní debata potřebuje méně jednorázových záplat a více systémových odpovědí. Data existují, situace konkrétních skupin důchodců – zejména osamělých žen, invalidů a příjemců vdovských penzí – je dobře zmapována. Chybí politická vůle přijmout opatření, která se sice nedají vtěsnat do předvolební obálky, ale seniorům přinesou skutečnou a trvalou změnu. Pokud vás situace důchodového systému zajímá do hloubky, vyplatí se sledovat aktuální legislativní vývoj a v případě vlastního plánování penze konzultovat možnosti s finančním poradcem.
