Obsah článku
Summit NATO v turecké Ankaře přináší pro Českou republiku víc než jen diplomatický program – přináší i nepříjemnou otázku, jak se naše země zodpovídá spojencům za dlouhodobé neplnění obranných závazků. Premiér Andrej Babiš sám přiznal, že Česko na summitu NATO dostane „sodu a kartáč“ za to, že nedodržuje slib vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu.
Kdo letí za Česko do Ankary?
Českou republiku na summitu zastupuje vládní delegace vedená premiérem Babišem, kterého doprovázejí ministr zahraničí Petr Macinka a ministr obrany Jaromír Zůna. Součástí skupiny je i vládní zmocněnec pro plnění závazků ČR vůči NATO Jakub Landovský. Z pražských Kbelí odlétají dva samostatné letouny – jeden pro vládní delegaci, druhý pro prezidenta Petra Pavla, a to z bezpečnostních důvodů odpovídajících standardním protokolárním zvyklostem.
Přítomnost prezidenta Pavla v Ankaře přitom nebyla od začátku samozřejmostí. Kabinet ho původně do delegace nezařadil, Pavel proto podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Ten zatím vydal předběžné opatření zajišťující jeho účast na summitu – o samotné žalobě teprve rozhodne.
Dvě procenta HDP: závazek, který Česko plní jen na papíře
Spojenci NATO se v roce 2014 dohodli, že do roku 2025 budou vydávat na obranu nejméně dvě procenta svého hrubého domácího produktu. Česká republika tento cíl loni podle aktualizovaných kritérií aliance nesplnila a situace se podle dostupných informací pravděpodobně nezlepší ani v letošním roce. Právě tohle téma má být na summitu jedním ze stěžejních – Babiš předem upozornil, že letošní setkání bude hodně o penězích a o tom, jak jednotlivé členské státy plní své finanční sliby.
Česko bude mít na summitu podle Babišových slov slovo jako 27. v pořadí. To samo o sobě přibližuje, jaké místo naše země na poli aliance aktuálně zastává.
Spor Babiše a Pavla: kdo má mluvit za Česko?
Otázka, kdo je v zahraničí tváří České republiky, patří k největším politickým sporům posledních měsíců. Prezident Pavel opakovaně zdůrazňuje, že zastupování státu navenek je jeho ústavní pravomocí. Připomíná také, že se dosud zúčastnil všech summitů NATO od svého nástupu do funkce – ve Vilniusu v roce 2023, ve Washingtonu o rok později i loni v Haagu.
Babiš naopak argumentuje tím, že zahraniční politiku tvoří vláda a prezident na ni nemá přímý vliv. Pavel podle premiéra Babišovi nabídl kompromis – každý by se zúčastnil jednoho ze dvou vrcholných jednání summitu. Tato nabídka však přijata nebyla. Program obou delegací se tak v Ankaře do značné míry překrývá.
Co summit přinese a co od něj čekat?
Ankara se na příchod světových lídrů pečlivě připravila – turecká metropole prochází výraznými úpravami veřejných prostranství. Summit se má věnovat především ekonomickým aspektům fungování aliance, plnění finančních závazků a dalšímu směřování NATO v době geopolitické nestability. Pro Českou republiku jde o klíčový moment, kdy bude muset před partnery obhajovat svou obrannou politiku a výhledy na navýšení výdajů.
Ať už výsledek diplomatických jednání dopadne jakkoliv, domácí politická přestřelka ohledně toho, čí je summit – premiérův, nebo prezidentův – bude nepochybně pokračovat i po návratu delegací zpět do Prahy.
