Obsah článku
Prezident Petr Pavel odletěl na státní návštěvu Estonska. Malá pobaltská země dává na obranu třikrát víc než Česko. To co Pavel řekl po boku estonského prezidenta, míří přímo na Babišovu vládu.
Estonsko dává 5,4 % HDP na obranu — Česko ani dvě procenta
Čísla mluví jasně. Estonsko letos vynaloží na obranu 5,4 procenta svého HDP. Řadí se tím mezi absolutní špičku celé Severoatlantické aliance. Česko? Podle hodnocení NATO pouhých 1,78 procenta. Dvouprocentní závazek, ke kterému se členské země zavázaly, Babišova vláda nesplňuje.
Pavel to v Tallinnu po setkání se svým estonským protějškem Alarem Karisem řekl bez okolků. „Budeme muset být odpovědní a vydávat více na obranu. Nejde o to učinit někoho v Bruselu šťastným, jde o bezpečnost našich občanů,“ prohlásil český prezident.
Česko odmítlo i Rutteho plán na pomoc Ukrajině
Generální tajemník NATO Mark Rutte přišel před dvěma týdny s návrhem — každý členský stát by měl vyčlenit 0,25 procenta HDP na vojenskou pomoc Ukrajině. Estonsko se k tomuto závazku přihlásilo už předloni. Minimálně sedm členů NATO tento plán podporuje a už tolik na Ukrajinu dává.
Česká republika se podle zdrojů ČTK vyslovila proti. Není sama — odmítly i Francie, Británie, Itálie nebo Španělsko. Rutte na zasedání aliančních ministrů zahraničí ve Švédsku přiznal, že kvůli velkému odporu nečeká přijetí tohoto návrhu.
Pokud by ale všichni členové přispěli oněch 0,25 procenta, zmírnilo by to podle Rutteho rostoucí napětí uvnitř aliance. Některé státy totiž přispívají na ukrajinskou obranu výrazně více než jiné.
Pobaltí zná Rusko z vlastní zkušenosti
Proč právě Estonsko tolik investuje do obrany? Odpověď najdete v dějinách. Litva, Lotyšsko a Estonsko byly až do roku 1991 součástí Sovětského svazu. Pavel i Karis při jednání připomněli, že Česko a Estonsko sdílejí z minulosti zkušenosti s Ruskem.
Pobaltské země dnes zažívají hybridní útoky a provokace ze strany Moskvy. Kyberútoky, narušení vzdušného prostoru — a nedávno stíhačka NATO dokonce sestřelila nad estonským územím dron, který přiletěl z Ukrajiny. Ta se pátým rokem brání ruské invazi.
Estonský prezident Karis to shrnul jednou větou: „Výsledek této války bude vytvářet podobu Evropy po desítky let.“
Pavel chce Ukrajinu dostat do silné pozice
Podle Pavla je teď hlavním cílem dostat Ukrajinu do co nejlepší vyjednávací pozice. Až bude s podporou evropských zemí jednat s Ruskem o míru, musí na tom být co nejlépe.
Prezident měl v Tallinnu nabitý program — kromě schůzky s prezidentem Karisem jednal i s premiérem Kristenem Michalem. Vystoupil na konferenci aliančního Centra excelence pro kybernetickou obranu a zúčastnil se podnikatelského fóra.
Malé Estonsko s necelými 1,4 milionu obyvatel dává na obranu 5,4 procenta HDP. Česko s deseti miliony občanů nedosahuje ani dvou procent. Pavlova slova z Tallinnu míří přímo do Prahy — na Babišovu vládu.
Co myslíte — mělo by Česko konečně splnit dvouprocentní závazek? Nebo máme jiné priority? Napište svůj názor a sdílejte — tohle se týká každého z nás.
Zdroje
