Obsah článku
Přes milion Čechů žije s cukrovkou a každý rok přibývá dalších 60 tisíc nemocných. Většina z nich přitom roky předtím dostávala od vlastního těla jasné varovné signály — a nevěnovala jim pozornost.
Devítiletý Patrik pil tři litry denně — rodiče si mysleli, že je to normální
„Nejdřív jsme si mysleli, že prostě jen moc pije,“ vzpomínají rodiče devítiletého Patrika. Chlapec vypil i tři litry vody denně, v noci se počůrával a během jednoho roku přibral 12 kilogramů. Pak přišla vyrážka a otoky očních víček. Diagnóza u lékaře byla jasná: diabetes 1. typu.
Po prvotním šoku se rodina musela přizpůsobit úplně novému životu. Patrik začal s léčbou tabletkami, chodil na pravidelné kontroly a musel zcela změnit jídelníček. Později přešel na intenzivní inzulinovou terapii. Dnes je mu třináct, sportuje a žije prakticky stejně jako jeho zdraví vrstevníci. Celý příběh Patrika si přečtěte zde.
Dva typy, jedno nebezpečí
Diabetes mellitus — běžně známý jako cukrovka — je chronické metabolické onemocnění. Tělo ztrácí schopnost regulovat hladinu cukru v krvi. A právě v tom tkví jeho zákeřnost.
„Cukrovka 2. typu mnohdy souvisí se životním stylem a zpravidla se projeví až v dospělosti. Cukrovka 1. typu je oproti tomu autoimunitní onemocnění a obvykle se objeví již v dětství nebo dospívání. Zasáhne nejen dítě, ale celou rodinu,“ popisuje Petr Procházka, ředitel Úseku pojištění osob ve společnosti Kooperativa.
U prvního typu imunitní systém ničí buňky ve slinivce břišní, které produkují inzulin. Nemocný si ho pak musí celý život doplňovat. Přesná příčina zatím není objasněna, ale roli hrají genetika a autoimunitní reakce.
Druhý typ vzniká jinak. Tělo buď nevytváří dostatek inzulinu, nebo ho nedokáže správně využívat. Odborně se tomu říká inzulinová rezistence. Nejčastějšími spouštěči jsou nadváha, nedostatek pohybu, špatná strava a chronický stres.
Šest signálů, které tělo vysílá roky dopředu
Zákeřnost cukrovky 2. typu spočívá v tom, že potíže o sobě dávají vědět jen nenápadně. Člověk o nemoci nemusí tušit i několik let. Přitom tělo posílá jasné varování. Stačí mu naslouchat.
Podezřele častá žízeň a časté močení — zvlášť pokud chodíte na toaletu i několikrát za noc. Přesně tohle byl první příznak u malého Patrika, který vypil tři litry denně. Mnoho dospělých to přičítá horku, kávě nebo věku.
Výrazná únava, tělesná slabost a malátnost — pocit ztráty síly a energie, který neprojde ani po odpočinku. Tělo nedokáže správně zpracovat cukr, a tak mu chybí palivo.
Neúmyslné hubnutí navzdory dostatečnému jídlu. Jíte stejně jako vždy, nebo dokonce víc — a přesto klesáte na váze. To by měl být jasný signál k návštěvě lékaře.
Špatně se hojící ranky a časté infekce. Drobné škrábnutí, které se normálně zahojí za pár dní, se táhne týdny. Pokud vás to trápí, přečtěte si, co zažila žena, která šla k zubaři kvůli otoku dásně.
Zhoršená ostrost vidění nebo mžitky před očima. Zvýšený cukr v krvi poškozuje jemné cévy v očích. Mnozí to přičítají stárnutí — a přicházejí k lékaři pozdě.
Co se stane, když signály ignorujete
Zvýšená hladina cukru v krvi poškozuje celý organismus. A následky mohou být doslova hrozivé. Cukrovka zvyšuje riziko mrtvice, infarktu i rakoviny. Může způsobit onemocnění nervů, takzvanou neuropatii, a poškození ledvin. Hrozí také vážné problémy se zrakem — diabetická retinopatie. O tom, jak tělo varuje před mozkovou mrtvicí, si přečtěte v tomto článku.
Cukrovka obou typů vyžaduje celoživotní léčbu a dodržování režimových opatření. Nejde o nemoc, která odezní. Jde o stav, se kterým se člověk učí žít — každý den.
Dá se cukrovce vůbec předejít?
U prvního typu bohužel ne — je vrozená a její příčiny nejsou zcela objasněny. U druhého typu je ale situace jiná. Pokud se nejedná o vrozenou formu, dá se cukrovce předcházet zdravým životním stylem. Dostatek pohybu, vyvážená strava, udržení zdravé váhy a zvládání stresu mohou riziko výrazně snížit.
Jenže málokdo to bere vážně. Každý rok přibývá 60 tisíc nových diabetiků jen v Česku. To je město velikosti Karlových Varů — každý rok. A mnozí z nich přitom měli varovné signály celé roky předtím.
Věděli jste, že i to, co jíte každý den, může hrát zásadní roli? Lékaři o tom dlouho mlčeli.
Kdy naposledy jste naslouchali svému tělu?
Únava, žízeň, špatné hojení ran — každý z těchto příznaků sám o sobě vypadá nevinně. Dohromady ale skládají obraz, který byste neměli přehlédnout. Stačí jeden odběr krve u praktického lékaře a máte jasno.
Pijete víc než obvykle? Cítíte nevysvětlitelnou slabost? Sdílejte tento článek s blízkými — možná jim tím zachráníte víc, než si dokážete představit.
Zdroje
