Obsah článku
Patří k nejvýznamnějším postavám českých kulturních dějin 19. století. Ač je dnes nejčastěji spojována s kuchyní a vařením, její skutečný význam sahá mnohem dál. Žila v období národního obrození, kdy se český jazyk a kultura znovu prosazovaly v každodenním životě. Právě domácnost a kuchyně se staly jedním z míst, kde se čeština přirozeně udržovala a rozvíjela.
Domácí kuchařka jako víc než sbírka receptů
Její nejslavnější dílo, Domácí kuchařka, nebylo jen knihou receptů, ale praktickou příručkou pro vedení domácnosti. Rettigová psala pro běžné ženy, které se musely vyrovnávat s nedostatkem, hospodárností a fyzicky náročným životem. Recepty měly především zasytit, dodat energii a pomoci rodině fungovat. Jídlo bylo chápáno jako základ zdraví i stability domácnosti.
Role ženy v době, kdy ženy neměly hlas
Rettigová nepůsobila jako otevřená revolucionářka, přesto měla významný společenský vliv. Posilovala postavení žen tím, že jim dávala systém, řád a znalosti. Ukazovala, že práce v domácnosti není podřadná, ale klíčová. Dobře vedená domácnost podle ní znamenala silnou rodinu a tím i silnější společnost.
Mýty o „těžké české kuchyni“
Často bývá obviňována z toho, že položila základy nezdravé české kuchyně. Tento pohled je však zkreslený. Její recepty odrážely realitu doby – fyzicky pracující lidi, omezené suroviny a potřebu kaloricky vydatné stravy. Posuzovat její kuchyni moderní optikou znamená vytrhnout ji z historického kontextu.
Proč je její odkaz aktuální i dnes
Odkaz Magdaleny Dobromily Rettigové nespočívá jen v receptech, ale v principech, které prosazovala. Řád, hospodárnost, respekt k surovinám a odpovědnost za každodenní rozhodnutí jsou hodnoty, které zůstávají aktuální i v moderní době. Právě proto její jméno přetrvalo a dodnes rezonuje českou společností.
