Obsah článku
Březen 2025 se zapsal do historie jako nejhorší měsíc z pohledu kybernetické kriminality v Česku. Podvodníci ukradli jen za první čtvrtletí 322 milionů korun — a jejich nejoblíbenější zbraní není žádný sofistikovaný software, ale obyčejný telefonát.
Smutný rekord: 2 533 případů za jediný měsíc
Policie ČR zaznamenala v březnu 2 533 případů kyberkriminality. Meziročně je to nárůst o 37 procent. „Máme tu smutný rekord. Letošní březen je nejhorším měsícem v historii z pohledu kybernetické kriminality,“ uvedl mluvčí prezídia Ondřej Moravčík.
Od začátku roku evidují kriminalisté 6 322 případů. Z toho 4 766 tvoří trestné činy spáchané přímo na internetu. Pro srovnání — za celý loňský rok jich bylo 21 137. Tímto tempem Česko loňské číslo překoná už v polovině října.
Falešní bankéři a policisté: průměrná škoda přes 721 tisíc korun
Největší hrozbu představují podvodníci, kteří se vydávají za bankéře nebo policisty. Od ledna do března jich policie napočítala 728. Celková škoda? 322 milionů korun. Průměrná ztráta na jednu oběť dosahuje 721 546 korun.
Nejhorší zaznamenaný případ stál jednu osobu 24 milionů korun. Čtyřiadvacet milionů — tolik si většina lidí nevydělá za celý život.
Scénář bývá téměř vždy stejný. Zazvoní telefon. Na druhém konci se ozve „pracovník banky“ nebo „policista“. Tvrdí, že váš účet je v ohrožení. Mluví klidně, profesionálně, naléhavě. Vy se vyděsíte. A přesně na to počítají.
Typická oběť: žena, 46 let
Statistiky policie ukazují jasný profil. Nejčastějšími oběťmi kybernetických podvodů jsou ženy. Průměrný věk obětí činí 46 let. Nejrizikovějším nástrojem, přes který podvodníci útočí, je mobilní telefon.
Neznamená to ale, že se muži nebo mladší lidé nemají čeho bát. Podvodníci přizpůsobují svůj přístup. Na seniory funguje telefonát od „policie“. Na mladší generaci cílí přes falešné e-shopy, phishingové e-maily nebo podvodné investiční platformy. Podobně jako tělo posílá varování měsíce předem a většina lidí ho ignoruje, i online podvody mívají varovné signály — jenže je málokdo čte.
5 triků, jak se bránit a nepřijít o peníze
1. Okamžitě zavěste. Zavolá vám banka nebo policie s tím, že máte převést peníze? Zavěste. Skutečná banka nikdy nežádá převod peněz po telefonu. Skutečný policista vás nepožádá, abyste mu posílali peníze na „bezpečný účet“. Takový účet neexistuje.
2. Nikdy nesdělujte údaje o kartě. Číslo karty, PIN, CVV kód, přihlašovací údaje do internetového bankovnictví — to jsou informace, které po vás legitimní instituce nikdy nebude chtít po telefonu. „Prosíme, nesdělujte nikomu své údaje o kartě,“ varovala policie na síti X.
3. Ověřte si volajícího sami. Pokud máte pochybnosti, zavěste a zavolejte na oficiální linku své banky. Tu najdete na zadní straně platební karty nebo na webu banky. Nikdy nevolejte zpět na číslo, ze kterého vám volali — podvodníci ho snadno podvrhnou.
4. Nedůvěřujte spěchu. Podvodníci vás tlačí k rychlému rozhodnutí. „Musíte jednat teď, jinak přijdete o peníze.“ Právě tento tlak je nejspolehlivější varovný signál. Skutečná banka vám dá čas na rozmyšlenou.
5. Mluvte o tom s blízkými. Starší rodiče, prarodiče, přátelé — řekněte jim o těchto podvodech. Mnoho obětí se stydí a nikomu se nesvěří. Přitom jediný rozhovor u kafe může zachránit stovky tisíc korun. Ostatně, praví přátelé se v těžkých chvílích poznají — a varování před podvodem je projev opravdové blízkosti.
Kyberkriminalita není jen podvod na telefonu
Policie pod pojem kyberkriminalita řadí široké spektrum trestné činnosti. Patří sem hacking — tedy neoprávněný přístup do počítačových systémů. Dále podvodné e-shopy, které lákají na nereálně nízké ceny a zboží nikdy nepošlou. Porušování autorských práv. Ale i závažnější činy jako vydírání, stalking, kuplířství nebo obchodování s lidmi.
Společným jmenovatelem všech těchto činů je prostředí informačních technologií a počítačových sítí. A právě proto, že se odehrávají na dálku a často přes hranice států, je jejich vyšetřování mimořádně složité.
Co dělat, když už jste naletěli
Pokud jste peníze odeslali, okamžitě kontaktujte svou banku. Každá minuta hraje roli — banka může pokusit se transakci zablokovat. Poté podejte trestní oznámení na policii. I když se peníze ne vždy podaří získat zpět, hlášení pomáhá při vyšetřování a ochraně dalších potenciálních obětí.
Zajímavé je, jak rychle se mění profil online kriminality. Ještě před pár lety dominovaly podvodné e-shopy. Dnes jsou nejnebezpečnější živé telefonáty, kde podvodník reaguje v reálném čase a přizpůsobuje svou manipulaci vaší reakci. Podobně jako tělo prochází náhlými změnami v určitém věku, i kyberkriminalita se mění skokově — a rok 2025 ukazuje, že jsme uprostřed jednoho takového skoku.
322 milionů za tři měsíce. 721 tisíc korun průměrná ztráta na oběť. A rok teprve začal.
Přepošlete tento článek svým rodičům, prarodičům, komukoli, na kom vám záleží. Jeden sdílený odkaz může zachránit něčí celoživotní úspory.
Zdroje
