Léčba rakoviny je prostě velký byznys.
Právě proto velké farmaceutické firmy nemají zájem o lék na rakovinu. Pokud totiž vyléčíte pacienta, nevyděláte tolik peněz, jako když ho budete v nemoci udržovat co nejdéle.
Ale neposlouchejte mě. Poslechněte si to raději od těchto známých lékařů medicíny.
1. Dr. Otto Warburg, laureát Nobelovy ceny za medicínu
Nikdo dnes nemůže říct, že se neví co je primární příčinou rakoviny. Naopak, neexistuje onemocnění, jehož primární příčina by byla lépe prozkoumána.
Proto již dnes ignorace není omluvou, aby se nedalo udělat více pro prevenci. Pokud chce lidstvo přežít, tak prevenci bez pochyb jednou musí přijít.
Jak dlouho to bude trvat závisí na tom, jak dlouho se bude falešným prorokem agnosticismu dařit bránit vědeckému výzkumu v oblasti rakoviny. Do té doby však zbytečně zemřou ještě miliony lidí.
2. Dr. Linus Pauling, dvojnásobný laureát Nobelovy ceny
Každý by měl vědět, že válka s rakovinou je ve velké míře podvod.
3. John Diamond, doktor medicíny a Lee Cowden, doktor medicíny
Pro rakovinový establišment je onkologický pacient ziskovou položkou.
Aktuální klinické a vědecké důkazy nepodporují to, co tvrdí tento průmysl. Konvenční léčba rakoviny je zakořeněna v systému jako zákon, protože vydělává lépe než léčí.
Celá desetiletí strávené udržováním tohoto systému způsobily, že pravdu nevidíte. A bude se jim to dařit, dokud se neprobudíte do reality.
4. Glen Warner, doktor medicíny
Chemoterapie je neskutečně lukrativní byznys pro onkologů, nemocnice i farmaceutické firmy.
Medicínský establišment chce, aby se každý léčil podle téhož protokolu. Nechtějí vidět zánik výroby chemoterapie. Toto je hlavní překážka jakéhokoli progresu v onkologii.
5. Hans Nieper, doktor medicíny, praktikant alternativní medicíny
Nevěřili byste, kolik státní zdravotničtí úředníci, jejich známý a rodinní příslušníci mě navštívili jako pacienti.
Opravdu byste tomu neuvěřili. Dokonce ředitelé lékařských sdružení, prezidenti lig proti rakovině či vrcholoví funkcionáři ortodoxních onkologických institutů.
6. Dr. Caroline Markolin, Ph.D.
Když byl v roce 1997 zatčen Dr. Hamer za to, že poskytl 3 lidem zdravotní radu bez lékařské licence, policie zabavila zdravotní karty všech jeho pacientů a analyzovala jejich.
Následně byl jeden z prokurátorů během soudního procesu přinucen přiznat, že po 5 letech bylo 6000 ze 6500 pacientů, převážně v posledním stádiu rakoviny, stále naživu.
Při konvenční léčbě rakoviny jsou tato čísla obecně obrácené (čili 6000 ze 6500 pacientů by už bylo mrtvých - poznámka redakce).
7. Alan Nixon, Ph.D., bývalý prezident Americké společnosti chemiků
Jak chemička školená na interpretaci dat je pro mě nepředstavitelné, že lékař takto dokáže ignorovat důkazy o tom, že chemoterapie dělá mnohem, mnohem více špatného než dobrého.
8. Ralph Moss, Ph.D.
Pouze 2 až 4% rakoviny reaguje na chemoterapii.
9. Dr. Herbert Ley, bývalý pracovník FDA
Americký úřad pro potraviny a léčiva (FDA) chrání velkých výrobců léků. Současně je jimi odměňován.
Při své činnosti zneužívá vládní moc policie a útočí na ty, kteří ohrožují velké farmaceutické firmy.
Věc, která mě zlobí je, že lidé si myslí, že jejich stát chrání. Nechrání. Co dělá stát a co si veřejnost myslí, že dělá, jsou tak odlišné věci jako den a noc.
10. Dean Bruk, bývalý emeritní chemik v Americkém národním onkologickém ústavě
Ve skutečnosti fluor způsobuje více úmrtí a rychleji, než jakákoli jiná chemikálie.
Poznámka redakce: Fluor se přidává do zubních past a v některých zemích (na Slovensku ne) i do pitné vody.
11. Alan Levin, doktor medicíny
Většina onkologických pacientů v této zemi umírá na chemoterapii. Chemoterapie neodstraní rakovinu prsu, tlustého střeva či plic. Tento fakt je zdokumentován již přes 10 let.
Přesto onkologové stále na uvedené nádory používají chemoterapii. Ženy s rakovinou prsu zemřou dříve s chemoterapií, jako bez ní.
12. Dr. Philip Bin
Když je u pacienta objeven nádor, jediná věc, kterou s ním lékař diskutuje je, co chce udělat s nádorem.
Když pacient podstupuje chemoterapii nebo ozařování, jediná kladena otázka je "Jak se daří nádoru?". Nikdo se nikdy neptá, jak se daří pacientovi.
Během svého medicínského výcviku jsem viděl mnohokrát pacienta na ozařování nebo chemoterapii. Nádor se sice zmenšoval a zmenšoval, ale pacient byl stále více a více nemocný.
Při pitva jsme poslouchali: "No není to nádherné ?! Nádor je pryč! ".
Ano, byl pryč, ale to byl i pacient.
Kolik milion krát ještě budeme muset zopakovat tento scénář, než si uvědomíme, že léčíme špatnou věc?
