Obsah článku
Přes 1 765 lidí v 16 evropských zemích – to je bilance západonilské horečky k 30. září letošního roku. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zároveň upozorňuje, že aktuální čísla výrazně překračují desetiletý průměr: ještě začátkem září bylo v evidenci přes tisíc nakažených, přičemž průměrný stav ke stejnému datu bývá pouhých 736 případů. Letos tedy jde virus Evropou podstatně razantněji.
Itálie a Řecko v čele, zasaženo 202 oblastí
Nejvíc nemocných pochází z Itálie, kde virus pronikl do 67 oblastí a nakazilo se 721 lidí. Na druhém místě je Řecko s 420 případy ve 24 regionech. Španělsko hlásí 131 nakažených, Francie 128 a Rumunsko 117. Virus se letos potvrdil rovněž v Srbsku, Nizozemsku, Chorvatsku, Severní Makedonii, Kypru, Belgii, Rakousku, Německu, Kosovu a Albánii – celkem tedy ve 202 oblastech po celém kontinentu.
Od začátku roku do začátku září zemřelo v Evropě v souvislosti s touto nákazou 61 lidí. U nejtěžší, takzvané neuroinvazivní formy onemocnění – kdy virus zasáhne centrální nervový systém – činí smrtnost až 17 procent.
Jak se virus přenáší a kdy je riziko největší
Původce nákazy putuje z ptáků na lidi výhradně prostřednictvím komárů. Přenosová sezona začíná zpravidla v červnu a trvá až do listopadu. Česko leží mimo dosavadní ohniska, přesto riziko nelze ignorovat – komáří druh schopný vir přenášet se postupně šíří severněji a klimatické podmínky mu stále více vyhovují.
Příznaky: u čtyř z pěti nakažených se neprojeví vůbec nic
Přibližně 80 procent infekcí proběhne zcela bez příznaků. Zbývající pětina může pocítit horečku, bolesti hlavy, svalů a očí, nevolnost, průjem nebo kožní vyrážku – tedy symptomy, které snadno splynou s chřipkou. Méně než jedno procento nakažených onemocní závažně: virus tehdy napadne nervový systém a způsobí ztuhlost šíje, dezorientaci, svalovou slabost nebo zánět mozku a mozkových blan. Ve vzácných případech může dojít i k ochrnutí.
Největší riziko těžkého průběhu hrozí seniorům a lidem s oslabenou imunitou.
Žádná vakcína neexistuje, ochrana závisí jen na vás
Světová zdravotnická organizace (WHO) potvrzuje, že proti západonilské horečce zatím není schválena žádná vakcína ani cílená antivirová léčba. Jedinou smysluplnou obranou je tedy předcházet bodnutí komárem. Prakticky to znamená: používat repelent, oblékat se do trička s dlouhými rukávy zejména při venkovním pobytu za úsvitu a za soumraku – tehdy jsou komáři nejaktivnější – a do oken a dveří instalovat síťky proti hmyzu. Stojatá voda v nádobách na zahradě, například v kbelíku nebo v podmisce od květináče, je ideální líhniště; pravidelné vylévání taková místa eliminuje.
Co dělat při podezření na nákazu
Pokud se z oblasti s vyšším výskytem vrátíte s příznaky připomínajícími chřipku – zejména s vysokou horečkou, silnou bolestí hlavy nebo náhlou ztuhlostí šíje – vyhledejte lékaře a nezapomeňte ho upozornit, kde jste pobývali. Příznaky neuroinvazivní formy mohou nastoupit rychle a vyžadují nemocniční péči. Svépomocí ani volně prodejnými léky vážný průběh neovlivníte.
