Obsah článku
Evropa se potýká s letošní třetí velkou vlnou veder, která podle meteorologů není záležitostí pouhých několika dní. Horký vzduch se nad kontinentem může udržet až čtrnáct dní, přičemž nejtíž to odnesou jižní a západní země – ale ani sever nezůstane ušetřen. V italských městech jsou vyhlášená výstražná upozornění a na Sardinii teploty mohou překročit hranici 43 stupňů Celsia.
Itálie v kleštích extrémního horka
Nejzávažnější situace panuje v Itálii. Florencie a Perugia se ocitly ve výstražném stupni nejvyšší úrovně, zatímco Bolognа, Řím, Turín a další města čelí druhému stupni výstrahy. Sardinský ostrov se připravuje na teploty kolem 43 °C, což představuje zátěž i pro zdravé a fyzicky zdatné jedince – natož pro turisty, kteří na takovou výdrž nejsou zvyklí. Odborníci upozorňují, že při teplotách nad 40 °C tělo rychle ztrácí tekutiny, srdce pracuje s větším úsilím a mohou se objevit závratě, bolesti hlavy či nevolnost.
V milánských nemocnicích se na pohotovostech začali objevovat lidé, kteří se přehřáli. Právě toto je varovný signál – zdravotní důsledky vln veder se projevují pomalu a nenápadně, přesto mohou ve výsledku vážně přetížit celý systém zdravotní péče.
Proč jsou noční teploty stejně nebezpečné jako denní
Jeden horký den je nepříjemný, ale tělo si s ním poradí. Problém nastává tehdy, když vedro trvá bez přestávky – tedy i v noci. Pokud se betonová a asfaltová města přes noc nestihnou dostatečně vychladit, organismus nemá šanci se regenerovat. Výsledkem je narůstající únava, podrážděnost, zhoršená koncentrace a výrazně vyšší riziko zdravotních komplikací. Světová zdravotnická organizace varuje, že v posledních čtyřech letech zemřelo v Evropě více než 200 tisíc lidí z důvodů přímo spojených s horkem – a velká část těchto úmrtí mohla být předejita.
Horko míří i na sever Evropy
Aktuální atmosferická situace je způsobena dvěma anticyklonami – jedna se nachází v oblasti Norska, druhá přichází od jihu přes Středomoří. Jejich vzájemné působení může způsobit, že horký vzduch pronikne i nad jižní Skandinávii. To je zvláště znepokojivé: severské budovy, zdravotní systémy ani obyvatelé nejsou na dlouhotrvající vlny veder zvyklí. Přitom i „mírné“ tropy nad 30 °C mohou v těchto oblastech způsobit vážné problémy, zejména pokud budou teplé i noci. Barcelona přitom nedávno zaznamenala teplotní rekord starý 112 let – to jasně ukazuje, jak rychle se situace v Evropě mění.
Kdo je nejvíce ohrožen a jak se chránit
Největší riziko podstupují senioři, malé děti, těhotné ženy, lidé se srdečními nebo dýchacími obtížemi a ti, kdo žijí sami. Starší lidé často nemají dostatečný pocit žízně, berou více léků a zpravidla nemají nikoho, kdo by je pravidelně zkontroloval. Příkladem dobré praxe je toskánský model, kde sociální pracovníci pravidelně telefonicky ověřují stav seniorů žijících o samotě – takový přístup může doslova zachránit život.
- Pijte pravidelně, nenechávejte to na okamžik, kdy vás přepadne žízeň.
- Vyhýbejte se pobytu na přímém slunci mezi 11. a 16. hodinou.
- Přes den stáhněte žaluzie nebo závěsy, okna otevírejte až večer nebo brzy ráno.
- Vyhledejte klimatizované prostory – knihovny, obchodní centra, komunitní centra.
- Lehké oblečení a světlé barvy pomáhají tělu lépe odvádět teplo.
- Alkohol a káva zhoršují hydrataci, v horku je proto omezujte.
Turisté, pozor na zdánlivě nevinné výlety
Procházka historickým centrem Říma, Florencie nebo Perugie v poledním horku může být v takových podmínkách skutečně nebezpečná. Cestovatelé bývají plní energie a nadšení, ale tělo reaguje na extrémní horko stejně bez ohledu na plány v itineráři. Ideální je přesunout prohlídky na brzké ranní hodiny nebo pozdní odpoledne. Na pláži zase bývá snadné podceňovat vedro – kombinace slunce, větru a případného alkoholu urychluje dehydrataci. Rodiče s dětmi by nikdy neměli ponechat dítě bez dozoru v zaparkovaném autě, ani na chvíli.
Pokud se u vás nebo vašeho blízkého objeví zmatenost, ztráta vědomí, horká a suchá kůže nebo křeče, jde o příznaky možného úpalu – stavu bezprostředně ohrožujícího život. Okamžitě volejte záchrannou službu a neprodleně začněte tělo ochlazovat. Při méně závažných příznacích jako slabost, závratě nebo nevolnost přesuňte postiženého do chladu, dejte mu napít a sledujte jeho stav.
