Obsah článku
Úpal a úžeh znějí podobně, mají podobné příznaky — a přesto vyžadují odlišnou první pomoc. Záměna těchto dvou stavů patří mezi nejčastější chyby, kterých se lidé při horkých dnech dopouštějí. A právě ta může mít vážné následky.
Přestanete se potit — a to je ten nejhorší signál
Organismus se při vysokých teplotách ochlazuje odpařováním potu. Když ale termoregulační centrum v mozku selže, pot se přestane tvořit a tělo ztrácí schopnost se samo ochladit. Tento stav nepřijde z minuty na minutu. Rozvíjí se postupně, a právě proto ho tolik lidí podcení.
„Hlavními příznaky jsou vyčerpanost, bolesti hlavy, zrychlené dýchání, nevolnost, křeče v břiše, zvracení nebo průjem, vysoká horečka — mnohdy nad 40 °C —, slabý pulz, nebo dokonce ztráta vědomí,“ popisuje lékař Milan Prokop, konzultant Vojenské zdravotní pojišťovny. Horečka nad 40 °C už je stav, kdy jde o minuty.
Slovní hříčka, která vám zachrání paměť
Úpal a úžeh si pletou i lidé, kteří absolvovali kurz první pomoci. Přitom existuje jednoduchá pomůcka, jak si rozdíl zapamatovat jednou provždy: „Slunce žhne, kamna pálí.“
Úžeh — od slova „žhnout“ — vzniká přímým působením slunečních paprsků na hlavu a mozek. Projeví se většinou až s odstupem několika hodin, často teprve večer nebo v noci. „Dochází k podráždění mozku v důsledku jeho přehřátí, někdy i ke ztuhnutí šíje. Postižený nemůže v poloze vleže zdvihnout hlavu, nevolnost a malátnost ho mohou trápit i několik dní,“ vysvětluje lékař Milan Prokop.
Úpal — od slova „pálit“ — je o něčem jiném. Jde o selhání termoregulace celého organismu. Může k němu dojít nejen v létě, ale i uprostřed zimy — třeba v dusné, nevětrané místnosti, kde je přetopeno. Tělo se přehřeje a ztratí obrovské množství tekutin.
Proč záleží na správném rozlišení
Při úžehu chladíte obklady pouze hlavu. Při úpalu ochlazujete postupně celé tělo pomocí zábalů. Tohle je klíčový rozdíl, který většina lidí nerozlišuje. Podstatné upozornění: ochlazovat je třeba vždy postupně a nikdy ne ledovou vodou — prudký teplotní šok může stav ještě zhoršit.
„Pomůže také vana napuštěná chladnou vodou, podání analgetika a klid na lůžku,“ dodává Milan Prokop. Čili žádná ledová sprcha, žádný skok do bazénu — postupné a šetrné ochlazování.
Co dělat jako první — krok za krokem
Lékař Martin Fabišovský shrnuje postup takto: „V první řadě je třeba přemístit postiženého do stínu a chladu a zajistit dostatečný příjem tekutin.“ Pokud postižený zvrací, podávejte tekutiny po lžičkách. Při horečce podejte lék na snížení teploty.
Pokud se příznaky nezlepší, horečka během 12 hodin neklesne a pacient si stále stěžuje na bolesti hlavy nebo ztrácí vědomí, volejte záchranku. Žádné čekání, žádné „ono to přejde“.
Nečekaná zdravotní komplikace přitom může přijít i na místě, kde to nečekáte — třeba při práci kolem domu. O tom, jak nebezpečná může být i běžná údržba, si přečtěte v článku o muži, který uklízel kůlnu a skončil na JIP.
Kdo je ohrožen nejvíce
Nemocemi z přehřátí jsou nejvíce ohroženi senioři a malé děti. Do rizikové skupiny patří také chronicky nemocní — lidé s astmatem, srdečními chorobami nebo vysokým krevním tlakem. Právě u nich může být průběh rychlejší a závažnější.
Přitom stačí tak málo: při jarních výletech, sportování nebo práci na zahradě dbejte na to, abyste měli pokrytou hlavu, dostatek tekutin a přístup do stínu. A pokud pečujete o malé děti nebo starší rodiče, mějte na paměti, že oni sami varovné příznaky nemusejí rozpoznat. Zajímá vás, jaké počasí nás čeká po letních vedrech? Meteorolog oznámil překvapivou předpověď.
Ta malá slovní hříčka vám může zachránit život
„Slunce žhne, kamna pálí.“ Pět slov, která vám řeknou vše. Úžeh = slunce na hlavu = chladíte hlavu. Úpal = přehřátí celého těla = ochlazujete celé tělo. Zapamatujte si to — a řekněte to dál.
Sdílejte tenhle článek rodičům, prarodičům, kamarádům. Až přijdou letní vedra — a letos přijdou — tahle informace může někomu z vašich blízkých opravdu pomoct.
Zdroje
