Obsah článku
Sociální sítě jsou plné podvržených fotografií, které vypadají jako skutečné. Vědecká redakce ČT24 otestovala čtyři nejpoužívanější modely umělé inteligence a výsledky překvapily – jeden z nich neudělal při rozpoznávání falešných snímků jedinou chybu.
Než začnete číst dál, zkuste si odpovědět na jednu otázku: jak moc si věříte v rozpoznávání podvržených fotek na internetu? Pokud patříte mezi ty, kteří si myslí, že je nikdo neobelstí, možná vás následující řádky dostanou z komfortní zóny. Kvalita falešných obrázků totiž za poslední tři roky narostla do takové míry, že i zkušení profesionálové mají problém odlišit je od pravých.
Jak probíhal test a co přesně se zkoumalo
Vědecká redakce České televize připravila experiment, ve kterém čtyři nejpoužívanější modely umělé inteligence v Evropě – ChatGPT, Gemini, Grok a Claude – dostaly za úkol analyzovat dvacet fotografií. Deset bylo pravých, stažených z profesionálních databází Pixabay a Reuters. Zbylých deset vytvořily různé AI generátory.
Tematicky snímky pokrývaly široké spektrum – od mise Artemis II k Měsíci přes konflikt na Blízkém východě až po běžné předměty a zvířata. Cíl byl jednoduchý: dokáže umělá inteligence spolehlivě odlišit realitu od podvrhu?
Odpověď zní: ano, a překvapivě dobře.
Jeden model bez jediné chyby
Nejlépe si vedl model Grok, který neudělal v celém testu ani jednu chybu. Správně identifikoval všech deset pravých fotografií i všech deset falešných. Co je ještě zajímavější – Grok si jako jediný všiml, že soubory s fotografiemi byly pojmenované „True“ a „False“, a správně usoudil, že označení by mohlo odpovídat skutečnosti. Výzkumníci proto v další fázi testu museli nastavit podmínku, aby na názvy souborů nebral ohled.
Ostatní modely si rovněž vedly dobře, i když ne bezchybně. Všechny čtyři AI využívaly při analýze logické uvažování – hledaly nesrovnalosti v osvětlení, perspektivě, detailech rukou, textur a dalších vizuálních prvků, které lidské oko snadno přehlédne.
Vodoznaky jako snadná stopa, ale co když chybí?
Zajímavé zjištění se týkalo vodoznaků. Pokud byla falešná fotografie opatřená vodoznakem AI generátoru, všechny modely ji odhalily okamžitě a bez váhání. Překvapivě si poradily i se situací, kdy byl vodoznak záměrně oříznut v grafickém editoru a zůstalo z něj jen torzo – i to stačilo k rozpoznání.
Ovšem ne všechny falešné fotky vodoznak obsahují. V těchto případech AI modely využívaly sofistikovanější postupy. Například model Claude při analýze fotografie kytary odhalil podvrh na základě nekonzistentních odlesků na strunách a nepřirozené struktury dřeva. U pravých fotografií naopak vyzdvihoval realistické osvětlení, zpravodajský styl záběru nebo porovnával obsah s ověřitelnými informacemi.
Proč je to pro vás osobně důležité
Možná si říkáte, že falešné fotky se vás netýkají. Ale vzpomeňte si, kolikrát jste za poslední měsíc na Facebooku nebo ve zprávách viděli fotografii, která ve vás vyvolala silnou emoci – vztek, soucit, strach. Co když byla falešná?
Podvržené snímky dnes nepoužívají jen vtipálkové. Pracují s nimi podvodníci, kteří se snaží vyloudit peníze od důvěřivých lidí. Využívají je dezinformátoři k šíření nenávisti a strachu. A v neposlední řadě je nasazují i státní propagandistické aparáty v rámci informační války.
Podobně jako u zavádějících informací o zdraví – třeba když se šíří mýty o potravinách a doplňcích stravy, jak o tom píšeme v článku Probiotika: Češi je berou zbytečně, odborníci varují před riziky – i u fotografií platí, že první dojem bývá často mylný.
Jak se můžete bránit sami
Nemáte přístup k pokročilým AI nástrojům? Nevadí. Existuje několik jednoduchých pravidel, která vám pomohou odhalit podvržené fotky i bez umělé inteligence:
Sledujte ruce a prsty. AI generátory mají dodnes problémy s vykreslením lidských rukou. Šest prstů, podivně zkroucené klouby nebo splývající prsty – to jsou klasické známky podvrhu.
Zkoumejte pozadí. Text na cedulích, knihách nebo oblečení bývá u falešných fotek nečitelný nebo nesmyslný. Stejně tak mohou být v pozadí objekty, které nedávají logický smysl – například plot, který přechází v strom, nebo okno bez rámu.
Všímejte si symetrie obličeje. Skutečné tváře nejsou dokonale symetrické. Pokud obličej na fotce vypadá „příliš dokonale“, je to důvod k podezření.
Ověřte kontext. Zpětné vyhledávání obrázků přes Google Images nebo TinEye vám ukáže, kde se fotografie poprvé objevila a zda ji použil důvěryhodný zdroj.
Použijte bezplatné AI chatopty. Jak ukázal test ČT24, stačí nahrát podezřelou fotku do ChatGPT, Gemini nebo Groku a zeptat se, zda vypadá jako dílo AI. Výsledky nejsou stoprocentní, ale jsou výrazně lepší než pouhý lidský odhad.
A co videa? Tam je to složitější
Test zahrnoval i šest videí – tři pravdivá a tři falešná. S pravými videi z databáze agentury Reuters si všechny modely poradily bez problémů. U podvržených videí už ale výsledky nebyly tak jednoznačné. Detekce falešného videa je technicky náročnější, protože AI musí analyzovat pohyb, zvuk i vizuální konzistenci napříč stovkami snímků.
Přesto se ukazuje, že i v této oblasti umělá inteligence rychle dohání náskok, který mají tvůrci deepfake videí. Je to závod ve zbrojení – jedna AI vytváří stále věrohodnější podvrhy, druhá se je učí odhalovat.
Co z toho plyne pro běžného uživatele internetu
Klíčové zjištění testu je povzbudivé: běžně dostupné AI nástroje dokáží falešné fotografie rozpoznat výrazně lépe než průměrný člověk. A používat je můžete zdarma, hned teď. Stačí otevřít chatbot a nahrát podezřelý obrázek.
Zároveň platí, že žádný nástroj není neomylný. Zdravý rozum a kritické myšlení zůstávají vaší nejlepší obranou. Stejně jako u zdravotních rad – ne všechno, co na první pohled vypadá prospěšně, skutečně prospěšné je, jak připomíná článek 15 návyků, které se zdají zdravé, ale ve skutečnosti je tomu přesně naopak.
Příště, až na sociální síti uvidíte fotografii, která vás šokuje nebo rozčílí, zastavte se na tři sekundy. Podívejte se na ruce, pozadí, text. A pokud vám něco nesedí, nechte to posoudit umělou inteligenci. Možná vás překvapí, jak rychle odhalí to, co vaše oči přehlédly.
Zdroje
