Tyto potraviny jedli naši předkové. Vyhýbala se jim rakovina, cukrovka i problémy se zuby

0
(0)

Dalibor , 22. 05. 2024

Hamburgery, pizzy, japonské, čínské či jiné restaurace - s tím vším se setkáváme denně. Jak se však stravovali naši předkové v minulosti? Jaká jídla byly jejich každodenním osudem? V minulosti jídla z nouze, dnes mimořádně chutné speciality domácí kuchyně.

Jak se vařilo?

Zpočátku se všechna jídla připravovali na otevřeném ohni. Napáchli ale kouřem a proto se později vynalezl předchůdce sporáku, na ohnisko se dala železná deska . Nejchudší rodiny pekly v zemní peci. Šlo o jednoduše vyhrabala jámu, maso se obložilo zahřátými kameny a přikrylo se zeminou. Kuchyňský kout byl vždy výsostným územím hospodyně.

Mnoho Slovenská jídel mělo pro mnoho cizinců netradiční nakyslou příchuť . Ať už jde o smetanu, kyselé mléko či zelí. K jídlům se přidávalo i mnoho přírodních koření, ke kterým patřili kmín, kopr, cibule, česnek, rozmarýn a jiné. Hřebíček, paprika či zázvor, byly až postupem času dovezené ze zahraničí.

Základními složkami stravy byly mléko, brambory, luštěniny, zelí a mouka. Mléko bylo oblíbené nejen sladké, ale i kyselé, zda to v podobě žinčice. Pro lidi bylo výhodnější mít z dobytku dlouhodobě příjem mléčných výrobků jako jednorázově masovou hostinu.

Kaše i noky zasytily

Mnoho jídel bylo založených na obilninové základě z pšenice, žita a prosa. Přibližně v 18. století k nám dorazila rýže a kukuřice. I z nich se vyráběly rozšířené kaše . Šlo o levné a jednoduché jídlo, proto ji mnoho rodin mělo na stole každý den. Ječná, kroupová, kukuřičná a tak pořád dokola.

Nejznámějším a nejpopulárnějším Slovenské jídlem jsou halušky. Před příchodem brambor se vyráběly z žitné, Prosna a pohankové mouky. Mali mnoho druhů: od brynzové, přes strapačky (se zelím) až po tehdy méně obvyklé halušky s tvarohem. Kromě nich se na stole výjimečně objevovaly i knedlíky plněné ovocem, masem nebo brynzou . Maso však bývalo na jídelníčku opravdu zřídka.

Polévky nám chutnají dodnes

V minulosti byly v centru pozornosti husté a vydatné polévky. Nejznámějšími jsou zelná, čočková a fazolová polévka. Mimořádné oblibě se také dodnes těší česnečka. Do polévek se dávalo všechno, co bylo po ruce. Od zeleniny, přes maso, ryby až po hřiby. Z polévek se později vyvinuly zahuštěné omáčky, jakési zahuštěné polévky. V každé domácnosti byl jednou za čas na programu dýňový, fazolový či hrachový přívar.

Oblíbené sladkosti

I v neutěšené době se alespoň párkrát do roka naskytla příležitost připravit cosi lepšího, na co se těšili hlavně děti - oblíbené koláče. Nejednou se pekly zejména na Vánoce a Velikonoce, nešlo tedy o běžný pokrm. Postupem času se staly běžnou součástí jídelníčku, šlo hlavně o různé záviny a štrúdlu . Ke slavnostnějším koláčem patří štedrák, kočičí oči, medvědí tlapky, perníky, pagáče. Škubánky se staly oblíbené pro svou rychlou přípravu. Oblíbené byly rovněž nudle s mákem či tvarohem .

Mnoho z našich typických jídel se dostává na talíř i dětem ve školních jídelnách. Kdo by neznal rýžový nákyp, pařené buchty či žemlovku? Dnes trochu podceňované jídla, no třeba podotknout, že například pařené buchty byly kdysi pochoutkou měšťanů a jsou oblíbené nejen u nás, ale například i v Rakousku.
Polévky nám chutnají dodnes