Rakovina útočí stále více na lidi pod 50 let: vědci odhalili znepokojivý trend! Která nádorová onemocnění přibývají nejrychleji?

Jan , 09. 10. 2026

Mezinárodní studie sledovala výskyt rakoviny v Anglii, USA a Nizozemsku a zjistila, že nádory u lidí mladších 50 let přibývají. Vědci přiznávají, že přesná příčina zatím není jasná.

Obsah článku

Rakovina prostaty se u Angličanů mladších padesáti let za posledních dvacet let rozšířila čtyřnásobně. Nádory střev se za stejnou dobu více než zdvojnásobily. A podobná čísla vycházejí i ze Spojených států a Nizozemska. Mezinárodní výzkumný tým, který se zaměřil právě na skupinu lidí pod padesát let, zaznamenal u několika typů rakoviny alarmující nárůst – a odborníci přiznávají, že jasnou odpověď na otázku proč zatím nemají.

Studie sledovala tři země, výsledky jsou podobné

Analýza porovnávala data z Anglie, Spojených států a Nizozemska. Vědci se soustředili výhradně na skupinu do padesáti let a hledali, u kterých druhů nádorů počty případů rostou. V Anglii identifikovali sedm takových typů rakoviny, v USA pět a v Nizozemsku čtyři.

„Míra výskytu rakoviny u lidí mladších 50 let rostou, a to jak v Anglii, tak i na celém světě,“ upozornil výzkumník John Shelton v rozhovoru pro britský deník The Guardian. Studie tak není lokálním varováním – jde o globálně pozorovatelný posun.

Která rakovina přibývá nejrychleji

Nejostřejší nárůst vykázala v Anglii rakovina prostaty – počty případů u mladších mužů se od roku 2001 zvýšily čtyřnásobně. Výskyt nádorů střev se za stejné období více než zdvojnásobil. Kromě toho vědci zaznamenali přibývající případy rakoviny ledvin, dělohy, prsu, slinivky a jater.

V USA se rakovina ledvin mezi lety 2000 a 2023 rovněž více než zdvojnásobila. Nádory střev, dělohy a slinivky tam vzrostly o více než polovinu. V Nizozemsku dominoval nárůst u střev, ledvin a děložního hrdla. Přes rozdílné zdravotnické systémy i životní podmínky vychází napříč všemi třemi zeměmi překvapivě jednotný obrázek.

Jedna výjimka: rakovina plic ustupuje

Mezi zprávami o růstu stojí za zmínku jeden pozitivní signál. Rakovina plic je jediným typem, u kterého počty v mladší věkové skupině ve všech sledovaných zemích dlouhodobě klesají. Odborníci to přičítají zejména poklesu kouření – jde o přímý důsledek desetiletí veřejných kampaní a regulací tabáku.

Tato výjimka zároveň ukazuje, že změna chování populace se do onkologických statistik opravdu promítá – jen trvá roky, než se efekt projeví.

Co za trendem může stát

Přesná příčina nárůstu není zatím vědecky prokázána. Odborníci zmiňují kombinaci faktorů: rostoucí míru obezity, nezdravé stravování, sedavý způsob života a nedostatek pohybu. Všechny tyto prvky jsou charakteristické pro moderní životní styl posledních dvou až tří desetiletí – tedy přesně pro generaci, která dnes tvoří skupinu do padesáti let.

Částečně za nárůstem čísel může stát i lepší diagnostika. Větší povědomí o rakovině vede k dřívějšímu vyšetřování, a tím i k odhalení případů, které by dříve zůstaly bez povšimnutí nebo by byly zachyceny až v pozdějším věku.

Vědci mluví o tikající bombě

Profesor Mark Lawler z Queen’s University Belfast situaci pojmenoval bez příkras. „Je to tikající časovaná bomba, kterou musíme co nejrychleji zneškodnit, jinak budou čísla bezpochyby dál růst,“ řekl pro irský deník Irish Times. Podle něj je závažnost situace o to větší, že za trendem stojí z velké části faktory, které jsou ovlivnitelné – tedy způsob, jakým žijeme.

Výzkum bude pokračovat

Výzkumníci proto plánují v analýzách pokračovat a podrobněji zkoumat, jakou roli hraje životní prostředí, genetické predispozice a konkrétní složky stravy či pohybových návyků.

Rakovina stále zůstává nemocí vyššího věku

Navzdory znepokojivému trendu vědci zdůrazňují, že rakovina je i nadále onemocněním, které postihuje především starší lidi. V zemích s rozvinutou zdravotní péčí bývá průměrný věk při stanovení diagnózy vyšší než 60 let. Skupina pod padesát let tak tvoří menšinu případů – ale právě proto, že v ní čísla tak rychle rostou, vědce tento vývoj tolik znepokojuje.

Pokud trend pokračuje, v příštích dekádách by se věkové rozložení pacientů mohlo zásadně proměnit. A to je důvod, proč výzkumníci trvají na tom, že je třeba jednat teď – nikoli čekat, až se problém stane ještě větším.