Obsah článku
Krátký stres před zkouškou nebo důležitou schůzkou je přirozená věc – tělo se tak připravuje na výkon. Jenže pokud napětí neustupuje týdny nebo měsíce, organismus přestane stíhat se zotavovat a začne vysílat jasné signály. Praktická lékařka Iva Daniela z kliniky Venova varuje: poruchy spánku, trávicí potíže, únava, kolísání krevního tlaku nebo zpomalená regenerace nejsou jen náhoda. Jsou to zprávy od těla, na které se nevyplácí mávnout rukou.
Co dělá stres se srdcem a cévami
Při každé stresové situaci vyskočí tep a stoupne krevní tlak. Jednou za čas to nevadí. Problém nastává, když je toto tělo v tomto stavu dny, týdny a měsíce. Všeobecný chirurg Jan Zeithaml z kliniky Venova vysvětluje, že dlouhodobé přetížení kardiovaskulárního systému přispívá ke vzniku vysokého tlaku, poškozování cév a aterosklerózy – a tím roste riziko srdečního infarktu i cévní mozkové příhody.
Pokud tedy trpíte opakovanými bolestmi hlavy, bušením srdce nebo se vám tlak pohybuje nahoru a dolů bez zjevného důvodu, je čas o tom promluvit s lékařem – a neodkládat to.
Za bolestí zad může být hlava, ne matrace
Fyzioterapeutka Iva Bílková z FYZIOkliniky upozorňuje na jeden překvapivý fakt: až polovina bolestí zad má psychosociální příčinu. Stres doslova napíná svaly a blokuje páteř. Někdy se to projeví okamžitě – prudkou bolestí hlavy nebo ztuhlostí šíje. Jindy si na sebe nechá čekat měsíce a pak udeří blokádou bederní páteře, která člověka zastaví na místě.
Pokud vás záda trápí pravidelně a fyzická příčina se nenachází, stojí za to popřemýšlet, co se děje v hlavě – a ideálně se poradit s odborníkem, který bere vážně i psychickou stránku problému.
Pleť jako zrcadlo stresu
Přestože se o kůži pečlivě staráte, najednou vypadá unaveně, ztrácí pružnost a vrásky jsou výraznější než dřív? Vedoucí lékařka estetické dermatologie Medicom Clinic Brno Sabina Sellner vysvětluje, že ve stresu se pleť hůře regeneruje a stárne rychleji. Kůže prostě nedokáže opravovat sama sebe tak, jak by za klidných podmínek uměla.
V náročném období proto není dobré ji zatěžovat agresivními přípravky nebo radikálními procedurami. Naopak – jemná péče a dostatek spánku jsou v tuto chvíli tím nejlepším, co pro ni můžete udělat.
Problémy se zrakem, které lidé přičítají stáří
Zhoršení vidění nebo pokřivení kontur předmětů si mnoho lidí přičte věku. Přednosta sítě očních klinik Gemini Pavel Stodůlka ale upozorňuje na méně známou spojitost: dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu – stresového hormonu – může přispívat k onemocnění zvanému centrální serózní chorioretinopatie. Při něm tekutina prosakuje pod sítnici a výsledkem je rozmazané nebo zkreslené vidění, pokřivené linie i změněné vnímání barev.
Chronický stres navíc zhoršuje syndrom suchého oka. Pokud tedy vaše oči v posledních měsících najednou nestačí tam, kde dřív bez problémů stačily, nevynechejte návštěvu očního lékaře.
Bruxismus: skřípání zubů, o kterém ani nevíte
Zatínáte čelist nebo skřípete zuby ve spánku? Tohle chování – odborně bruxismus – je jedním z nejčastějších tělesných projevů chronického stresu. Záludné je, že o něm člověk zpočátku vůbec nemusí vědět. Zubní lékař Jakub Hladík z centra stomatologie The Clinic říká, že první náznaky jsou obroušené hrany předních zubů nebo dokonce uštípnutý kousek zubu.
Bruxismus se dále projevuje bolestmi žvýkacích svalů – hlavně ráno po probuzení – a bolestmi hlavy či krční páteře. Pokud vás ráno bolí čelist nebo hlava, i když jste v noci spali, zmiňte to svému zubnímu lékaři. Pomoci může například noční dlahy na míru.
Kdy stres rozhodí menstruaci
Silný nebo dlouhodobý stres dokáže zasáhnout i hormonální systém a narušit menstruační cyklus. Gynekoložka Zuzana Bubáková z kliniky Venova vysvětluje, že stres ovlivňuje hormonální řízení ovulace – menstruace pak přichází se zpožděním nebo nepravidelně. V krajním případě může ovulace dočasně úplně ustoupit a menstruace se na čas vytratí.
Pokud si v náročném životním období všimnete výrazné změny cyklu a jiná příčina se nenabízí, je vhodné situaci probrat s gynekologem.
Co s tím: první kroky, které skutečně pomáhají
Odborníci se shodují na několika konkrétních cestách, jak tělo z chronického stresu dostat ven. Pravidelný pohyb – i krátká procházka denně – pomáhá uvolňovat napětí ze svalů i z hlavy. Dechová cvičení a techniky vědomé relaxace dokáží aktivovat přirozený klidový režim těla.
Stejně důležitý je kvalitní spánek a omezení obrazovek před spaním. A pokud příznaky přetrvávají, nevynechejte ani psychologickou pomoc – vyhledat ji dnes není žádná slabost, ale jedna z nejpraktičtějších věcí, které pro sebe můžete udělat.
