Obsah článku
Americký vědecký tým poprvé v historii provedl celoplošnou analýzu expozice pesticidům a výskytu rakoviny napříč celými Spojenými státy. Výsledky odhalily alarmující souvislosti, které překvapily i samotné autory studie – v oblastech s nejvyšším používáním pesticidů je výskyt některých typů rakoviny až o desítky procent vyšší než jinde.
Studie, která změnila pohled na zemědělské chemikálie
Výzkumný tým z University of Illinois analyzoval data z více než 3 000 okresů po celých Spojených státech. Vědci porovnali množství aplikovaných pesticidů s incidencí rakoviny v jednotlivých lokalitách a sledovali přitom celou řadu proměnných – od typu používaných přípravků přes způsob aplikace až po demografické charakteristiky obyvatelstva.
Studie, publikovaná v recenzovaném časopise, pracovala s daty za více než dvacetileté období. Právě tento dlouhý časový úsek umožnil zachytit i pomalý nástup onkologických onemocnění, která se mohou projevit až po letech chronické expozice nízkým dávkám chemických látek.
Nejsilnější korelace se ukázala u rakoviny tlustého střeva, slinivky břišní, močového měchýře a některých typů leukémie. V oblastech s intenzivním zemědělstvím, kde se aplikovaly specifické skupiny herbicidů a insekticidů, byl výskyt těchto diagnóz statisticky výrazně vyšší.
Které pesticidy jsou nejproblematičtější
Vědci identifikovali několik skupin látek, které vykazovaly nejsilnější souvislost s onkologickými onemocněními. Mezi nimi figurovaly organofosfáty, některé triazinové herbicidy a fumigační přípravky. Řada z těchto látek se přitom běžně používá i v Evropě, byť v menší míře díky přísnější legislativě.
Překvapivým zjištěním bylo, že problém se netýká pouze farmářů a pracovníků v zemědělství. Zvýšený výskyt rakoviny byl zaznamenán i u běžné populace žijící v blízkosti intenzivně obhospodařovaných ploch. Pesticidy se totiž šíří vzduchem, pronikají do podzemních vod a kontaminují půdu na mnohem větším území, než se dříve předpokládalo.
Tato zjištění korespondují s dalšími výzkumy vlivu průmyslově zpracovaných potravin na lidský organismus. Například instantní rezance jsou spojovány s obezitou, chronickými záněty i neurodegenerativními onemocněními – a pesticidy v potravinovém řetězci představují další vrstvu rizika.
Co to znamená pro Evropu a Česko
Evropská unie má sice přísnější pravidla pro používání pesticidů než Spojené státy, ale to neznamená, že se problém našeho kontinentu netýká. Řada látek schválených k použití v EU je předmětem probíhajících přehodnocení. Česká republika navíc patří v rámci Evropy k zemím s relativně vysokou spotřebou přípravků na ochranu rostlin na hektar zemědělské půdy.
Podle dat Státního zdravotního ústavu se rezidua pesticidů pravidelně nacházejí v pitné vodě i v potravinách na českém trhu. Většinou sice v koncentracích pod stanovenými limity, ale právě americká studie upozorňuje na to, že dlouhodobá expozice i nízkým dávkám může mít kumulativní efekt.
Zvláště znepokojivé jsou nálezy v ovoci a zelenině. Jablka, jahody, paprika, hroznové víno a listová zelenina se opakovaně objevují na předních místech žebříčků nejvíce kontaminovaných plodin. A právě tyto potraviny přitom patří k těm, které bychom měli jíst co nejvíce kvůli obsahu vitamínů a antioxidantů.
Jak snížit expozici pesticidům v běžném životě
Přestože se riziku nelze vyhnout zcela, existuje řada praktických kroků, které pomohou vaši expozici výrazně omezit.
Nakupujte sezónní a lokální potraviny. České ovoce a zelenina v sezóně obsahují zpravidla méně reziduí než dovážené produkty, které musí překonat dlouhou cestu a bývají ošetřeny postřiky proti plísním a škůdcům i po sklizni.
Důkladně omývejte ovoce a zeleninu. Samotná voda odstraní značnou část povrchových reziduí. Ještě účinnější je roztok vody s jedlou sodou – studie prokázaly, že patnáctiminutové namáčení v tomto roztoku odstraní většinu pesticidů z povrchu plodů.
Pěstujte si vlastní zeleninu a bylinky. I malá zahrádka nebo balkon může poskytnout čerstvou úrodu bez chemie. Pokud bojujete se škůdci, existují přírodní metody – česnek a hřebíček proti škůdcům fungují překvapivě dobře a obejdete se přitom bez syntetických přípravků.
Zvažte biopotraviny u nejvíce kontaminovaných plodin. Nemusíte kupovat vše v bio kvalitě – stačí se zaměřit na ty druhy, které pesticidy absorbují nejvíce. U potravin se silnou slupkou, kterou loupete (banány, avokádo, cibule), je rozdíl mezi bio a konvenční produkcí minimální.
Síla přírody jako protiváha
Kromě omezení expozice pesticidům má smysl posílit přirozené detoxikační schopnosti organismu. Játra, ledviny a lymfatický systém dokážou s řadou cizorodých látek poměrně efektivně naložit – pokud jim k tomu dáte vhodné podmínky.
Pijte dostatek čisté vody, zařaďte do jídelníčku potraviny bohaté na vlákninu a antioxidanty. Nezapomínejte ani na obyčejné byliny a rostliny, které rostou kolem nás. Třeba sedmikráska má hned sedm prokázaných účinků na zdraví a roste doslova na každém rohu.
Kopřiva, pampeliška nebo jitrocel – všechny tyto rostliny podporují přirozenou očistu těla a zároveň dodávají cenné minerály a vitamíny. Z kopřiv si můžete připravit třeba jarní kopřivovou polévku za pouhých 15 minut a spojit tak příjemné s užitečným.
Co říkají kritici studie
Jako u každého epidemiologického výzkumu zaznívají i v tomto případě opatrné hlasy. Kritici upozorňují, že korelace neznamená kauzalitu – tedy že vyšší výskyt rakoviny v zemědělských oblastech může být ovlivněn i jinými faktory, jako je přístup ke zdravotní péči, životní styl nebo socioekonomické podmínky.
Autoři studie tyto námitky předvídali a většinu známých matoucích proměnných ve své analýze zohlednili. Přesto sami zdůrazňují, že jejich práce je podnětem k dalšímu výzkumu, nikoliv definitivním důkazem přímé příčinné souvislosti.
Co je ovšem nesporné: jedná se o dosud nejrozsáhlejší studii svého druhu a její výsledky jsou konzistentní s desítkami menších výzkumů provedených v různých zemích světa. Trend je jasný a ignorovat ho by bylo nezodpovědné.
Kam se ubírá budoucnost
Tlak na snižování používání pesticidů roste. Evropská komise v rámci strategie Farm to Fork navrhla snížení spotřeby chemických pesticidů o 50 % do roku 2030. Přestože legislativní cesta k tomuto cíli naráží na odpor zemědělského průmyslu, vědecké důkazy se hromadí a veřejné mínění se postupně posouvá.
Mezi nadějné alternativy patří biologická ochrana rostlin, přesné zemědělství využívající drony a senzory k cílené aplikaci přípravků nebo šlechtění odolnějších odrůd. Tyto přístupy dokážou udržet výnosy a přitom dramaticky snížit množství chemie na polích.
Pro nás jako spotřebitele je klíčové nepodléhat panice, ale ani nezavírat oči. Informovaný přístup k výběru potravin, podpora lokálních ekologických zemědělců a vlastní pěstování – to všechno jsou malé kroky, které ve výsledku mohou udělat velký rozdíl pro naše zdraví i zdraví našich dětí.
